Co dělat, když dítě nechce jíst, nebo je obézní?

Děti mají spoustu důvodů a vysvětlení, proč nechtějí jíst. Pokud se jedná o krátkodobé nechutenství, nezoufejte. Děti samy dobrovolně hlady neumřou. Pojďme se ale podívat na to, co bychom mohli my jako rodiče udělat lépe pro správné stravovací návyky našich dětí.

Vždy bychom měli pomyslet na to, aby jakékoliv jídlo bylo pro naše dítě příjemným rituálem. Je to čas, kdy se sejdeme u stolu a společně strávíme příjemné chvíle při konzumaci potravy. Zapojte dítě do přípravy stolu. Nechte ho, aby dalo na stůl talíře (třeba ten svůj plastový) a příbory. Bude nadšené a o to více se bude na jídlo těšit.

Na talíř podávejte vždy raději méně jídla. Je lepší, když si dítě přidá, než když před ním bude ležet hromada jídla, kterou bude muset dojíst.

Jděte vašim dětem příkladem. Nestíháte se přes den najíst a pak to doháníte sladkými tyčinkami nebo sladkými nápoji? Vaše dítě to vnímá. Udělejte si na jídlo čas! Pokud stejně jako většina maminek kolem dětí neustále kmitáte a stíháte sotva nakrmit hladové krky vašich dětí a manžela a na vás už nezbývá čas, není to správné. Zkusit můžete například metodu BLW, o které píšu v jiném článku.

Pokud se vašim dětem jídlo nelíbí, zkuste si s ním vyhrát. Můžete ho alespoň jednou za čas zkusit naaranžovat třeba do podoby mašinky nebo kytičky. Děti to jistě ocení. Inspiraci najdete také v našich Receptech.

Za jídlo neslibujte odměnu. Pokud dítě nesní svou snídani, nedávejte až do dalšího jídla nic jiného. Poté podejte například svačinu. Ne opět stejnou snídani!

Pokud však vaše dítě nejí již delší dobu, je potřeba se hlouběji zamyslet nad tím, co je špatně. Ve většině případů se jedná o psychickou příčinu. Těch může být mnoho od nucení do jídla až po rozvod rodičů nebo nedostatek lásky či péče. Může se také jednat o závažná onemocnění související s poruchami zažívacího traktu. Proto raději dlouhodobé nechutenství konzultujte s pediatrem.

Na další otázky, které se týkají stravování dětí, jsem se zeptala výživové a laktační poradkyně Mgr. Evy Janouškové.

Dáša: Nejprve bych se ráda zeptala na častou otázku maminek: „Do kdy dětem stačí pouze kojení?“ a co když ani po prvních narozeninách nechtějí nic jiného než mléko?

Eva: Dle WHO/UNICEF (Světová zdravotnická organizace/ Dětský fond Organizace spojených národů) platí, že výlučné kojení je ideální a plnohodnotnou stravou do 6 měsíců věku dítěte, dále s postupným zaváděním příkrmů až do 2 let věku dítěte a déle.

Dětský organismus prochází od narození bouřlivým vývojem a mateřské mléko po 6. měsíci věku dítěte již přestává stačit tuto potřebu pokrýt, proto je vhodné zavádět příkrmy. Příkrm má své velké opodstatnění. Nejen z hlediska nutričního, ale i z hlediska nácviku přijímání tuhé stravy, polykání soust, kousání, ale třeba i mluvení. Stále platí, že mateřské mléko je skvělým doplňkem pestré stravy dítěte.

Dáša: Maminka se rozhodne odstavit a chce dávat dítěti umělé mléko. Dítě ho však odmítá. Co s tím? A je opravdu nutné dávat UM (případně do kdy), nebo ho můžeme něčím nahradit? Co adekvátně pokryje vše, co dítě dostávalo při kojení.

Eva: Zde samozřejmě závisí na věku dítěte. Před 6. měsícem věku dítěte zavádíme mléka počáteční, která jsou pro malé děti do 6. měsíců jediným zdrojem výživy a jsou tedy nezbytná. U dětí po 6. měsíci věku můžeme zavádět mléka pokračovací. Umělé mléko po prvním roce věku není nezbytnou součástí výživy. Je známo, že některé děti se samy přirozeně do roku odstaví. Je však nutné mléčnou dávku nahradit mléčnými výrobky – např. kvalitními přírodními jogurty, zakysanými mléčnými výrobky, sýrem, klasickým mlékem v nejvyšší kvalitě apod. Děti se po roce věku postupně přizpůsobují stravě dospělých. Není však problém nechat dítěti pokračovací mléko déle, například pouze na noc. Pestrá, správně složená strava přizpůsobená dle věku dítěte pokryje požadavky dětského organismu. Kojení je skvělým doplňkem této stravy. Pokud kojení není možné, dobrým doplňkem této stravy je také pokračovací mléko, především u dětí, které jsou špatnými jedlíky. Být však součástí dětské stravy po roce věku dítěte nutně nemusí. Pokud dítě dobře jí pestrou stravu, není umělé mléko nutné, někdy může být až nadbytečné. Je důležité zmínit, že přemíra slazeného umělého mléka může celkem závažně přispívat k nadváze či obezitě dítěte. Na to by rodiče měli dávat velký pozor.

Dáša: Může odmítání některé potraviny dítětem potencionálně znamenat zatím skrytou potravinovou alergii?

Eva: Může, ale nemusí. Spousta dětí je prostě vybíravých či navyklých na špatné potraviny již od malička. Nicméně není žádnou novinkou, že žijeme v toxickém prostředí a výskyt alergii u dětí má stoupající tendence. A to nejen těch potravinových.

Dáša: U dnešních dětí se velmi často objevuje obezita. Těmto dětem, ale často v těle chybí důležité vitamíny, minerály a další věci. Můžete nám říct, čím je to způsobeno?

Eva: U nás v ČR trpí nadváhou či obezitou skoro třetina dětí, což je opravdu alarmující výsledek. Nejhorší na tom všem je, že dítě z nadváhy nevyroste, ale v drtivé většině případů nadváhou trpí dále i v dospívání a dospělosti. Čím je to způsobeno, je celkem zřejmé a potvrzuje to i řada průzkumů či studií. Například průzkum, který pořádala nedávno VZP ukázal, že čtvrtina dotazovaných dětí jí nejraději hamburgery, párek v rohlíku, brambůrky a sladkosti. Dále, že přes polovinu dotazovaných dětí dává přednost slazeným nápojům, nebo že více než čtvrtina dotazovaných dětí tráví denně více než dvě hodiny u počítače. Tady vidíme hlavní problémy. Je to především energeticky bohatá, ale na druhou stranu nutričně chudá strava, pitný režim zatížený obrovským množstvím cukru a také nedostatek pohybové aktivity. Současně jako odborník vidím velký problém v přístupu rodičů ke stravování svých dětí. Děti často nechodí na obědy, nenosí si svačiny, doma se skoro nevaří. Děti tak nemají pozitivní vzor. Neučí se jíst v klidu, v kruhu rodiny a kvalitní jídlo z čerstvých surovin. Děti si řídí stravu z velké míry samy, volí lehce dostupné, nezdravé potraviny jako fast food či sladkosti a rodiče jim to ještě financují. Zde vidím velký problém, kde by si každý rodič měl sáhnout do svědomí.

Dáša: Máte nějakou radu co dělat, když dítě jí pouze například rohlíky, banány a sýr? Jak ho správně namotivovat k jídlu?

Eva: Univerzální rada bohužel neexistuje. Já vždy rodičům radím, aby se změnou začali u sebe. Prostředí pro jídlo musí být klidné, nikam nespěchat a dospělý vždy musí jít dítěti příkladem. Velmi vhodné je stolovat společně. Pak také dostatek volnočasových aktivit na čerstvém vzduchu a sportu napomáhá chuti k jídlu. Chuť k jídlu mohou podpořit nakonec také doplňky stravy, například vitaminy skupiny B. A pak trpělivost rodičů. Rodič musí dítěti pokrm či potravinu nabídnout až třináctkrát, aby dítě vůbec pokrm či novou potravinu ochutnalo. Důležité je nerezignovat a zkoušet to znova a znova.

Dáša: Kolik porcí jídla bychom denně měli dětem nabídnout? A z čeho by se měla skládat například taková svačina?

Eva: Dětem bychom měli denně připravit 5 porcí jídla – 3 hlavní jídla, 2 svačinky. Správná svačina musí být chutná, z čerstvých a kvalitních surovin a musí být zdrojem kvalitních bílkovin v kombinaci s komplexními sacharidy. Také by ve správné svačině nemělo nikdy chybět ovoce či zelenina. Zelenina by měla být mimo jiné součástí každého hlavního pokrmu a minimálně jedné svačiny.

Příkladem správné svačiny pro školáka bude např. krabička s čerstvým pokrájeným ovocem, sendvič ze žitno-pšeničného chleba namazaný Lučinou, s plátkem tvrdého sýra, čerstvým salátem a kouskem rajčete. Nebo to může být šlehaný tvaroh s jahodami či jiným sezónním ovocem a drcenými ovesnými vločkami. Na svačinu se hodí i doma připravené pomazánky – tvarohová, tuňáková, vajíčková, luštěninové apod., které namažeme na kus žitno-pšeničného chleba, přidáme do sendviče trochu zeleniny a vedle nakrájíme dítěti ještě kus čerstvého ovoce. Součástí svačiny musí vždy být také dostatek čerstvé vody, či pro zpestření neslazený čaj nebo ředěný čerstvý 100% džus.

Tip: inspirovat se můžete v našich Receptech, kde najdete zdravé pomazánky, stačí hledat logo včelky :)

Dáša: Co by v dětském jídelníčku podle Vás nemělo chybět a čeho se naopak vyvarovat?

Eva: Děti by měly jíst především pravidelně, plnohodnotnou stravu z čerstvých potravin. Neřestí dnešní doby je také to, že děti nemají schéma 3 hlavních jídel a 2 svačin, ale tzv. „snackují“ v průběhu celého dne. Hlad zahání sladkostmi, fast foodem, brambůrkami, slazenými limonádami a často přeskakují hlavní pokrmy. Nemůžeme se pak divit, že dětí s nadváhou tolik přibývá. Další problémem je konzumace polotovarů. Dětem je servírovaná mražená pizza, hranolky a další hotové pokrmy i v domácím prostředí. Takové pokrmy jsou vždy zbytečně tučné, kořeněné, s nadmírou jednoduchých cukrů a s absencí kvalitních bílkovin, které jsou v dětském věku tolik důležité. Polotovary do dětské výživy nepatří vůbec!

Rodiče by měli dávat pozor, aby každé hlavní jídlo dítěte obsahovalo kvalitní bílkoviny, ale i zdravé tuky a vždy také přílohu v co nejnaturálnější podobě, tedy ne smažené hranolky, ale vařené brambory či bramborovou kaši apod. Dále je zcela zásadní pravidelná konzumace ovoce a zeleniny. Také příjem kvalitních mléčných výrobků, i zakysaných, je pro děti prospěšný, především pro obsah bílkovin, probiotik, dobře využitelného vápníku a vitaminu D. Také by v dětském jídelníčku vedle dalších zdrojů kvalitních bílkovin neměly v žádném případě chybět ryby – mořské i sladkovodní. Rybí tuk je bohatý na esenciální mastné kyseliny a rybí maso je zdrojem nejkvalitnějších bílkovin. U dětí je třeba redukovat především nadbytečný příjem jednoduchého cukru – ze snídaňových „směsí“, sladkostí a cukrovinek, sladkých nápojů a limonád, sladkých mléčných výrobků, polotovarů, fast foodu apod. Dokonce se dává do souvislosti konzumace přeslazených snídaňových cereálií a následná hyperaktivita a nesoustředěnost dětí ve škole. Jednoduchý cukr lze nahradit jeho přírodními alternativami. Neméně důležitý je v dětském stravování také dostatečný pitný režim a to především neslazených tekutin, především čerstvé vody.

Více jsme se tomuto tématu věnovaly v článku Slazené nápoje nebo obyčejná voda z kohoutku.

Dáša: Dítě nechce jíst před odchodem do školky/školy. Dá se to nějak změnit?

Eva: Zde bych se prvně zamyslela nad možnými důvody, proč dítě ráno vlastně nejí. Je ráno uspěchané? Jí dítě samo, nebo snídá celá rodina? Snídají rodiče, nebo nutí dítě do něčeho, co sami nedělají? Má dítě jídlo pěkně naservírováno? Vládne u snídaně uvolněná atmosféra? Má dítě vlastní místo u stolu s ostatními členy rodiny?

Někdy pomůže mít ráno více času, nespěchat a stolovat společně, jednoduše ráno lépe naplánovat. Raději než mít hektické ráno, si vše připravte již večer a ráno si to v klidu třeba přihřejte.

Dáša: Pokud dítě nechce jíst, do kdy je podle Vás vhodné to nechávat na něm a kdy zajít raději za odborníkem?

Eva: Prospívání dítěte se dobře sleduje například podle percentilových grafů, které jsou volně dostupné na internetu. Zde můžeme sledovat, zda se dítě dle váhy, výšky a věku nachází v normě, v pásmu nadváhy či podváhy. Pokud mají rodiče strach o zdraví svého dítěte, dětský lékař může navíc provést krevní vyšetření k odhalení deficitů v oblasti vitaminů či minerálních látek.

Děti v určitých fázích svého vývoje jedí více, v určitých fázích zase méně. Dítě jí podle své potřeby a i vybíravé dítě může naprosto v pořádku prospívat a netrpět žádným z nutričních deficitů. Zde musí mít rodiče s dítětem trpělivost, do jídla ho zbytečně nenutit, ale na druhou stranu mu opakovaně pestrou stravu nabízet. Také je dobré hledat cesty, jak dítěti jídla, která toleruje, obohatit o vitaminy a minerální látky. Například pokud dítě nejí ovoce, nabízet ovocné či zeleninové šťávy, nebo ovocné pyré. Pokud dítě nechce syrovou zeleninu, přidávat zeleninu vždy do polévky, kde se „schová“. Připravovat vydatné luštěninové a další pomazánky. Pomazánky děti také často dobře tolerují a do nich se dá přidat například kvalitní rostlinný olej, máslo, tvaroh, sýr, drcené lněné semínko, zelenina apod. Chápu, že někdy je to těžké, ale pokud dítě prospívá, nemusí mít rodiče strach.

Pokud však dítě nejí a prokazatelně neprospívá, je často unavené, bledé, bez energie, hodně spí (i přes den) a třeba se i špatně učí, je vhodné kontaktovat nutričního specialistu a informovat včas také dětského lékaře.

Maminky, jaké máte vy zkušenosti? Máte doma jedlíka? Scházíte se celá rodina alespoň na některé jídlo denně?