Healthy snacking, fenomén zdravého stravování

Zdravá strava je hlavní prevencí obezity, diabetu, srdečních obtíží, a dalších zdravotních komplikací, které mají kořeny v nezdravých stravovacích návycích započatých v dětství. V současné společnosti si můžeme všimnout těchto „trendů“ ve stravování dětí:

• Děti mají špatné stravovací návyky ve stále nižším věku
• Děti přijímají více kalorií
• „Snacking“ – neustálé svačinky v podobě čokoládových sušenek, slaných chipsů atd.
• Děti často pijí sladké limonády zvyšující příjem kalorií
• Děti se často stravují v restauracích, rychlých občerstveních apod.

3 hlavní jídla denně?

To, kolik jídel denně jíme, je ovlivněno životním stylem, stravovacími návyky a kulturou. Existuje několik studií, jež zkoumaly formy jídel pro děti po celém světě.

Např. v letech 2012 až 2014 byl proveden průzkum v devíti zemích (Francie, Španělsko, Německo, Spojené království, Spojené státy, Rusko, Čína, Brazílie a země Středního východu) na vzorku 1000 dospělých v každé zemi (TNS Sofres , Studie Food 360, 2014). Z této studie vyplývá, že přesto, že se čas a složení příležitostí k jídlu liší napříč zeměmi, v mnoha zemích převládá vzor tří hlavních jídel - snídaně, oběd a večeře. Avšak tato hlavní jídla nejsou jedinou příležitostí k jídlu. Ve stejné studii 90% respondentů uvedlo, že jí mezi jídly alespoň jednou denně. Stejné chování je pozorováno u dětí, které v závislosti na zemi jedí mezi jídly jednou, dvakrát nebo třikrát denně (ráno, odpoledne, navečer a někdy i večer).

Drobné občerstvení (tzv. finger foods, nebo snack) mezi hlavními jídly je již dlouhou dobu součástí našich návyků a má zvláštní postavení v dětských jídelníčcích. Měli bychom se tedy zabývat tím, co v době mezi hlavními jídly svým dětem podáváme. 

Od dětství až po dospívání by měly svačinky (snacky) splňovat vysoké požadavky na energii a výživu vyvíjejícího se organismu. Musí obsahovat živiny potřebné nejen pro růst, ale také udržení bazálního metabolismu a fyzické aktivity. V současné době si maminky více uvědomují, že je nutné přemýšlet nad tím, co a kolik toho jejich dítě spotřebuje a kdy. Stále více se tak hovoří o healthy snacking (zdravé občerstvení).

Zdravé občerstvení jako fenomén moderní doby

Snacking znamená, že děti jedí během dne drobné dávky jídla. Je nutné rozlišit, kdy je snacking nevhodný (tzv.nestrukturovaný snacking) - např. konzumace před televizí, kde dochází ke konzumaci jídla v reakci na podněty z okolí, aniž by děti měly hlad a kde konzumované potraviny nebo nápoje mají nesprávnou výživovou hodnotu. 

Oproti tomu tzv. healthy snacking, neboli zdravé drobné svačinky, mohou být pro děti během dne přínosné, pokud jsou součástí vyvážené stravy a nepřidávají k dennímu příjmu energie. Díky drobnému občerstvení nebude dítě mezi jídly hladové a unavené. Správným kombinováním potravin navíc dokážeme i zdravým jídlem docílit efekt dobrůtky, které děti tolik milují. Navíc, pokud nabízíte dítěti opravdu zdravé svačinky, nebude vás tolik trápit, pokud dítě odmítá většinu běžných jídel nebo mléko.

{{:pr:}}

Na českém trhu s potravinami se objevuje velké množství druhů potravin a nápojů. Není proto vůbec snadné se v takovém množství orientovat. Pokud jste novopečená maminka, možná vyzkoušíte spoustu věcí, než najdete to správné jídlo do ručičky (snack). Mnoho jídel možná taky bude vaším dítětem odmítnuto a dopustíte se spousty chyb.

Zásady pro zdravé snacky

Až si příště budete balit svačinku na hřiště pro vaše dítě, vězte, že namísto celého pytlíku vám bude stačit pár kousků. Děti totiž často mnohem raději jídlo prostě jen drží, hrají si s ním, žvýkají jej nebo mačkají a jen skutečně malé množství je opravdu snědeno. Postupným zkoušením a mnohými chybami časem zjistíte, které snacky budou skutečně snědeny a které naopak skončí spíš na dítěti, na vás, nebo na podlaze.

Dětská strava by měla být především pestrá, zdravá a přiměřená věku dítěte. Dbejte na to, aby suroviny byly té nejvyšší kvality, do jídelníčku zařazujte dostatek ovoce a zeleniny. Některé děti ji mohou odmítat, zkuste však zapojit fantazii a připravit dítěti něco lákavého. Většina dětí ve věku 2-5 let upřednostňuje jezení rukama a příprava tzv. „finger foods“ jako například proužků mrkve, minichlebíčků s luštěninovou pomazánkou, koleček ředkví, obilných placiček anebo pouhé mističky se zeleným hráškem atraktivitu zdraví prospěšných potravin zvyšuje velmi významně.

Dopolední svačinu můžete dítěti připravit z celozrnného pečiva, tvarohu, méně slané šunky, přírodního sýra či zeleninové pomazánky v kombinaci s ovocem nebo zeleninou. Odpolední svačinu připravte v souladu s aktivitou dítěte, např. celozrnné pečivo se zeleninou, tvarohem, vejcem, jogurtem, šunkou, tvrdým sýrem či pomazánkou.

Sůl do jídelníčku nejmenších určitě nepatří. Vybírejte tedy takové snacky, které jí neobsahují. Sůl má negativní vliv na kardiovaskulární systém a podílí se na řadě civilizačních onemocnění. Kromě toho vysoký příjem soli, zejména pak ve spojení s nedostatečným pitným režimem, vážně zatěžuje ledviny. Významnou roli zde hraje nadměrná konzumace potravin obsahujících tzv. skrytou sůl. Jedná se hlavně o uzeniny, slané pochutiny – chipsy, oříšky, hranolky, smažené potraviny, kečupy, nejrůznější dochucovací omáčky a další. Pozor je třeba dávat i při výběru pečiva, které je rovněž nezanedbatelným zdrojem soli.

U cukru je to podobné jako u soli. Děti si na sladké velmi rychle zvykají a odmítají pak konzumovat zeleninu a další nesladké pokrmy. Bílý řepný cukr přitom vůbec nepotřebují. Dostatek „sladkostí“ získávají prostřednictvím mateřského či kojeneckého mléka, kaší a zeleninových příkrmů, které bílý cukr neobsahují, ale mají nasládlou chuť (u mléka díky laktóze, tedy mléčnému cukru, u kaší je to dáno obsahem ovoce nebo hydrolyzované mouky). Z hlediska obsahu cukru tedy není vhodné nabízet dětem snack v podobě koláčů, sušenek, keksů, čokoládových bonbonů a podobně.