Pořád se perou
Vložil(a): Minnie,9. 4. 2016 14.33
Máme v rodině dvouletá dvojčata, chlapečka a holčičku. Asi 2 měsíce teď mají období, že si navzájem ubližují, koušou se, tahají za vlasy, strkají, jeden si vezme hračku a druhý mu ji okamžitě bere a už se perou. Když sedí vedle sebe v kočáře, pořád se pošťuchují a štípou. Když dá jeden pokoj, druhý provokuje. Nelze říct, kdo s tím začíná, je to vyrovnané. Jednou ten, podruhé ten. Nepomáhá odvést pozornost, sebrat hračku o kterou se perou, zákaz něčeho co mají rádi, nic. Už párkrát dostali plácnutí, ale stejně za deset minut v sobě byli zas. Když nejsou po hromadě, jsou zlatí, dokonce se jim pak po sobě stýská, ale jak jsou spolu, je to na palici. Pokud má někdo dvojčata, mohl by poradit?
Nenašli jste diskuzi, kterou jste hledali? Přidejte ji
Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.
Mygara, 30. 12. 2017, 8.02
asi normální stav pro děti jejich věku a rada, přežít toto období
k.o.r.i.n.e.k, 14. 1. 2017, 18.13
Asi každý sourozenec se rád pere a škádlí
Fuga, 4. 12. 2016, 7.40
to je normálka, i když to nejsou dvojčata, tak se pošťuchují, ale za pár let to budou pěkní spiklenci
myslím, že vás uklidním ... máme doma 3,5 letá dvojčátka holčičky. ... přesně jak píšete, kolem 2. roku to byla fakt krize, tahaly se za vlasy, rvaly se kvůli každé hračce, byla jsem opravdu zoufalá ... ale musím říci, že když to srovnám teď po roce ... je to opravdu diametrálně jiné ... holky si spolu hrajÍ, vymýšlí společné hry, kterými se obě zabaví ... samozřejmě dojde i na hádky a pře, ale už je to spíše výjimečné ... VYDRŽTE, BUDE LÍP
Katka, 10. 4. 2016, 15.00
Není to jen u dvojčat. Naši sourozenci, dcera a syn 8 a 5 let, se taky moc rádi kočkují. A je to s cílem popichovat se, né si ubližovat, ale často to i nějakým menším zranění skončí. Zasahujeme jen zřídka, určitě je kvůli tomu nebudeme separovat každého do jiné klece (nebo na svůj kobereček ). Mám bratry, dvojčata, ty se neprali nikdy!
Dětem ve školce vysvětlujeme např., že ručičky máme na hlazení, na kreslení, držíme v nich lžíci, na pomáhání............, zoubky na kousání jídla......, nohy na chůzi....a pokud někomu i nechtíc ublíží musí se omluvit a u starších to opravdu funguje. Ve školce máme tříletá dvojčata a nijak významně si neobližují. To co popisujete je naprosto normální a hlavně u dvojčat-vždyť už od narození musí o něco(někoho) soupeřit, oni z toho vyrostou. Já bych maximálně vysvětlila, že to druhého bolí. Cetla jsem, že už v děloze spolu komunikují a ubližují si .....
Dětem ve školce vysvětlujeme např., že ručičky máme na hlazení, na kreslení, držíme v nich lžíci, na pomáhání............, zoubky na kousání jídla......, nohy na chůzi....a pokud někomu i nechtíc ublíží musí se omluvit a u starších to opravdu funguje. Ve školce máme tříletá dvojčata a nijak významně si neobližují. To co popisujete je naprosto normální a hlavně u dvojčat-vždyť už od narození musí o něco(někoho) soupeřit, oni z toho vyrostou. Já bych maximálně vysvětlila, že to druhého bolí. Cetla jsem, že už v děloze spolu komunikují a ubližují si .....
Právě o zdraví to kolikrát je, oni to vyloženě dělají s cílem ať to toho druhého co nejvíc bolí. Zahryzne se až má druhý otisklé všechny zuby a nejlépe i do krve. Vlasy si div neškubou na chomáče. Jeden druhého strká fakt brutálně. Dávají si facky až ten druhý má na tváři týden modřinu. Tohle nejde tolerovat. Musí se naučit chovat se k sobě hezky, vždyť jsou to sourozenci.
