Cesta k moři

Ahojky, my teda jezdíme hlavně autem i když letadla bych se taky nebála, hlavně nezapomenou dobrý opalovák ať se nemusíte vracet jako my

raději bych ještě velké cestování s tak malým dítětem odložila úplně

my jsme nebyli, právě kvůli cestě a slunci, ale záleží na nátuře dětí

Já bych nejela, ale spousta lidí takto cestuje běžně

já osobně k moři s tak malým dítětem nejela, bála jsem se, že ho budu jen schovávat před sluníčkem a vůbec si to neužije

Tak u nás je to naopak, partner nechce autobusem a mě zas nedostane do letadla zatím jezdíme jen po ČR autem, až budou holky větší a budeme chtít k moři, pojedeme asi zase autem... Přítel si myslí, že mě ukecá na letadlo, ale ani omylem

My jsme byli letos na Lago di Garda v Itálii s 1,5 letou dcerkou. Cesta tam byla ke konci už dost náročná, malá už plakala, pořád volala na kojení, abych ji vytáhla ze sedačky, ale kojit už ani nechtěla... Zkomplikoval se nám výjezd.. Nakonec jsme to ale zvládli a malá si tam ten týden tak neskutečně užívala, že jsme nechápali, že si opravdu tak malé dítě umí užít jiné prostředí. Cesta zpět se nám povedla lépe, vyjeli jsme k večeru, malá pokukala, pak usla, v noci nějaké kojení, probehnutí po parkovišti a pak se vzbudila doma. Užásné!

Zalezi na ditku. My jeli s dvema triletkama (neter a synove) autem do chorvatska. Terezka cestu prospala, max si hrala za jizdy s hrackama. Maly Martin byl na tom hur, pokud nspal tak fnukal a brecel. Nechtel se zabavit.

tak jsme dva dny doma z dovolenky u stanu v Itálii... synovi v tu dobu 3,5let. jeli jsme z ústí nad orlicí autobusem do České Třebové, poté vlakem do Brna, poté tramvají na odjezdové místo. a pak cca17hodin na do Itálie... poprvé jsme použili kynedril..tedy syn.. nicméně, v noci stejně nespal, ale nezlobil, cestou zpět už noc krásně prospal... já ne.. nedaří se mi v dálkovém buse spát. Ale o děti opravdu není třeba mít strach.. dostatek jídla,pití,dobrot.. případně oblíbené pohádky na mobilu nebo něco ke hraní.. když by dítě bylo třeba zabavit...cesta je náročná,ale dá se to překonat s myšlenkou na celodenní dovádění v moři takže všem, které to letos čeká, přeji šťastnou cestu, pěkné počasí a krásné zážitky a čas strávený s našimi zlatíčky

s tříletým ještě zkušenost nemám.. až letos..snad... ale v 1,5 věku mého syna.. jsem s ním cestovala 22 hodin busem na Gargáno... v tu dobu jsem kojila.. bylo to náročné.. ale každou napjatou situaci zachránilo prso:)), o rok déle ve 2,5 letech už nebylo kojení... a můj syn je velmi temperamentní,živý upovídaný.. půl indiánek.. čili opravdu aktivní až divoké dítě...ale opět jsem s ním absolvovala 22 hodin autobusem do Vieste...v noci spánek šel.. spal částečně na mně.. což mu vyhovovalo, když byla zastávka.. měl radost, že venku může utíkat a všichni se smějí.. to i ve tři hodiny v noci .. když se nespalo, tak si hrál s popelničkama.. je to totiž pan popelář, nebo se díval na pohádky v mobilu, co jsem mu nahrála před odjezdem, nebo jsem mu malovala.. a hlavně furt jsem mu vypravovala.. prakticky nonstop...což bylo velmi vyčerpávající,ale fungovalo to...na jídlo moc není.. takže úplatky touto formou u nás neplatily... letos bude snad Palmová riviéra.. čili 16hodin... tak snad to zase uhraju.... Moc všem přeji hodně trpělivosti a hlavně pokud možno vnitřní klid a přesvědčení" že to dáte"..zvládnete...ty děti fakt vycítí každou špetku nejistoty a nervozity.. a pak to je teprve oříšek..to uhrát... Krásnou dovolenou všem,ať už tu nebo v zahraniční.. nebo výlet či vejšlap... Vše má to svoje..