Školka a změny
Vložil(a): Leňulka,14. 10. 2019 10.43
Tak po měsíci nastala změna. Dříve dcera do školky běhala nadšená a doma brečela i o víkendu, že nemůže jít. A teď najednou od minulého týdne úplný opak, brečí každé ráno, že do školky nechce :-( říkala už dřív, že jí tam zlobí jeden kluk, říkala i jméno, s učitelkou jsem to řešila. Dohlíží na to, ví, že se občas pošťuchují ale prý nic závažného, že by si vyloženě ubližovali. Tak já nevím, proč najednou dcera otočila a chce být se mnou. V pátek brečela dokonce i odpoledne, kdy měla být s tatínkem, já šla do práce, že chce být prostě se mnou. Nikdy nebyl problém ani aby byla s tátou, dokonce mě byly v práci i navštívit atd. všechno v pohodě, zvládají to spolu bezvadně ale najednou chce jen mě. Nevím co se najednou děje. Asi už jí došlo, že to tak bude pořád, že už tolik spolu prostě nebudeme a je jí to líto, nebo nevím
Nenašli jste diskuzi, kterou jste hledali? Přidejte ji
Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.
Mygara, 24. 10. 2019, 10.45
Ono to většinou bývá v takových vlnách prvotní nadšení třída nechuť a podobně ale stačí k tomu třeba jen maličkost a většinou pomůže čas
Dcerka to tak taky měla, do školky se těšila, milovala to tam, a pak najednou konec. Nechtěla tam, plakala, ráno jí bolelo břísko, hlava, dokonce "zvládla" i průjem. A ukázalo se, že je tam na ní jedna holka ošklivá, a ubližuje dětem. Když jsme to vyřešili, dceru učili "sebeobranu" tak se zase do školky těší. Ale chtěla chodit domů jen po o. Osvědčilo se mi na ní netlačit, a najednou se rozhodla že by tam chtěla spinkat. Tak jsme to zkusili, a od té doby tam spinká každý den, a to má na výběr jestli chce nebo ne.
První dcera se do školky těšila. Šla na své přání ve 3 letech a 8 měsících. Od začátku super, ano jednou slzy nic. Školku milovala. Teď je ve 2.třídě a nebaví ji to. Vzpomíná na školku a dala by cokoli aby se tam mohla vrátit. Mladší dcera šla v září ve 4 letech a 1 měsíci. Říkala jsem si že je fajn že je starší, že to bude ok. Celé prázdniny chodila doma s batůžkem kdy už bude moct do školky. Nastupovala s její nej nej kámoškou aby na to byly dvě. Adaptace ok, první den pláč v šatně. U nás ve školce se nedělá vzít mámě plačící dítě z náruče a já bych to ani nedovolila. Učitelka si k ní klekla, hladila ji, motivovala. Že tam má od minule to miminko, co potřebuje obléct. Že ji čekají holčičky v kuchyňském koutku. A tak. Asi 2 minuty to trvalo, pak se usmála a SAMA do třídy vešla. V poledne přiběhla jak to bylo super. Další dva dny měla ráno v očích slzy ale neplakala. V poledne vždy nadšená. Pak ok. Ale nemilovala školku tak jako ségra. Pátky byla happy že jde naposled a teď je od středy nemocná a teď mi tady kňučí že se jí stýská po školce. A to byla ve středu ráda že tam nemusí. A už otáčí. Děti se mění ze dne na den.
Je to vek kdy se musi vyporadat se zmenami. Nekdo to zvladne rychle, nekomu to trva. Moje dcera nastoupila druhy rok do skolky a chvili je v pohode a ted mame par dnu, kdy zase do skolky nechce. Kdyz jsem se ji ptala co se deje, tak nerekne nic, ale drzi se ne jako kliste. Takze pak z ni po delsi dobe neco vypadne, jenze s ni ve skolce byt porad nemuzu, takze ji musim necim navnadit aby me pustila.
L.janicka.l, 16. 10. 2019, 21.02
Muze to byt taky tim, ze si s ni byla 24hodin denne a najednou je bez tebe
Janako, 14. 10. 2019, 23.02
Já na tom nic zvláštního nevidím.vetsina lidí by asi také byla raději doma a prispala si než chodila do práce.a s dětmi je to stejné.
