Spaní ve společné posteli - návrat k tradici

velky suhlas s clankom

Všechny děti s námi od narození spaly v naší posteli až dokud samy neřekly, že chtějí spát ve své postýlce to bylo vždy mezi 3.-4.rokem. Syn ještě s námi spí.

nedovedla bych jsem si představit,že bych nespala s dětmi dokonce s námi spí Tobík (4 měsíce) a Mateo (4 roky),někdy se k nám do postele vtírne i Míša (8 let)

Já si obě děti brala na noc do postele i v porodnici. Když se narodilo mladší, tak jsem si starší dítě doma nechala vedle sebe z druhé strany. Prostě by mi přišlo nefér ho najednou vyšoupnout. Možná i proto děti mají dnes spolu pěkný vztah...

Jedině když má ošklivý sen, tak si k nám syn lehne, jinak je zvyklý spát sám.

Nespí,je zvyklá ve své postýlce

Také u nás spala, ale teď už má vlastní postýlku

Taky jsme měli přiraženou postýlku a po narození druhá spala uprosřed. Pro mě to byl lepší pocit, že je mám nablízku a že jsou v pořádku.

Starší dcera spávala ve své postýlce naražené na tu naši asi do půl roku.V ložnici pak do 13m od 14m má vlastní pokojík kde spí, ale mohla kdykoliv přijít k nám do postele.Mladší jsou 4m a téměř od narození spí v naší posteli a musím říct, že je to nesrovnatelně lepší, pro mě i pro ni, protože se více vyspíme, ale manžel teda zase moc ne.Poslední dva dny už ukládám do postýlky v ložnici a zatím to prochází krásně, budí se až po 5-6 hodinách na kojení, které probíhá zase u nás v posteli a tam dospí do rána.

My jsme dceru přestěhovali do postele v 6 měsících (do té doby spala v postýlce u postele na monitoru dechu). Když jsem otěhotněla, chtěla jsem pomalu začít dceru zvykat na postel v pokojíčku, ale ještě na to nebyla připravená a nechtěli jsme to lámat přes koleno, tak s náma spala díky bohu dál. Jednou večer dostala febrilní křeče, přestala nám i dýchat a nechci ani domýšlet co by se stalo kdyby spala sama u sebe v pokojíčku. Doteď funguje pokojíček jen jako herna...