Zamlklé těhotenství a revize dělohy

Dobrý den take sem byla na potratu a po dvou týdnech sem si udělala test a vyšlo to ze sem zase tehotna muze to byt muze te my odepsat dekuju

Je to hrozné a vůbec si to nedokážu představit naštěstí se mi to vyhlo.

měla jsem 2x zamlké těhu,naštěstí ani 1x jsem na revizi jít nemusela.

Byla jsem na revizi, osobně to pro mě bylo snesitelnejsi a rychlejší než čekat týdny na přírodu.

Neni vzdy nutne podstoupit revizy

Já potratila 25.12.2018,bylo to druhé těhotenství,z toho první přirozenou cestou,první bylo po IVF.Hrozně mě to bolelo,protože to byl vánoční dárek pro přítele.

Ani jsem o něčem takovym nevěděla.Před Vánocema jsem si šla pro průkazku a přítel natěšenej se mnou.Už při ultrazvuku byl jindy upovídanej doktor zticha.Věděla jsem,že je zle.Samozřejmě se spustil proud slz nejen mě,ale i příteli.Čekali jsme na toho drobečka 6 let.Jiný děti spolu nemáme.Je to 3 týdny,ale je mi tak smutno.O těch strašných náladách ani nemluvim.Jsem ráda,když je v práci frmol,abych na toho drobečka nemyslela.Pořád ho vidím-poslední pohled.A pořád slyším Honzův pláč.I když už jsem starší,zkusíme to za pár měsíců znova.

Stalo se mi to v srpnu 2017 a potom jsem neplánovaně otěhotněla v říjnu 2018 , ale to těhotenství nevydrželo spontální potrat v listopadu 2017. Nyní se od září snažíme o miminko a pořád nic první den měsíčků vždy probrečím, prostě si nemůžu pomoct. V září mi bylo 35. Proč jsem nezačla s miminkem dřív, nebyl partner a neměli jsme zázemí. Snad se nám to za pár měsíců povede. Cítila jsem se strašně prázdná a nejhorší bylo, když jsem po tom potratu zjistila že sousednka čeká miminko na stejný měsíc jako já a potom i kamarádka. Potom si říkáte proč já proč.

To je další strašák všech těhotných

Je tomu rok, co zamlklo mé první těhotenství pár dní po mých 26. narozeninách. Maličkému přestalo bít srdíčko v 9+1tt a to se zjistilo na klinice při prvotrimestrálním screeningu. Do té chvíle jsem netušila, že tento druh potratu vůbec existuje. Dostala jsem okamžitou objednávku k revizi dělohy hned na druhý den ráno. V šoku jsem se snažila získat co nejvíce informací o zákroku a jeho dopadech, zda je nutný. Na utvoření správného názoru ale večer u počítače nestačí. Zákrok jsem proto zdržovala konzultací s primářem gynekologem, který na mou otázku, že bych raději odkrvácela doma, zda jsou nějaká rizika zákroku pro další těhotenství odpověděl, že je zárodek veliký, bez zákroku by mohly zůstat zbytky tkání v děloze a vzniknout zánět, riziko masivního krvácení... strašení, strašení... dál, že rizika zákroku nejsou žádná! Otázka je, zda věřil tomu, co říká, nebo se mě kvůli těm x tisícům od pojišťovny za výkon snažil postrčit na sál. Vzhledem ke spěchu a důvěře lékaři jsem nakonec kyretáž podstoupila. Po probuzení z narkózy, po pohlazení místa, kde maličký pobýval jsem zažila ten šílený pocit prázdného břicha a strach, zda jednou dítě donosím.Chtěla bych svým příběhem říct maminkám,které se dostanou do stejné situace,aby nespěchaly s rozhodováním a věřily svému tělu,na zákrok je času dost,u nás se ženy hromadně posílají na sál a není to správně,dnes už bych volila jinak!Bolest ze ztráty nezmizí asi nikdy,ale za pár dní začneme 8.měsíc a já moc doufám,že teď už to dopadne dobře