Sousedi

já vycházím dobře s lidmi na patře i v baráku, krom jednoho souseda, který kouří v zimě na záchodě a smrad se stoupačkama line všude

my máme výborné sousedy, takže vycházíme v pohodě. My máme děti a k nim jezdí vnoučata, takže je to fajn, že ví, co jsou to malé děti

Bydlíme v domě kde je 6 bytů a všichni jaou v pohodě. Ale když jsme bydleli v paneláku, tak byla dcera miminko a nad nás se nastěhovala matka s dětmi. Děti ve dne dělali bordel, skákali snad ze skříní na zem, ječeli jak paviáni. Ale jsou to děti, brali jsme to. Ale jednou v 1 ráno nás vzbudilo bouchání do topení a po 10 minutách zas, bylo to od té nad námi tak tam ráno partner naklusal a prý bouchala že nám brečí dítě, které ale tou dobou spalo. Pak nám řekl soused, že se ho prý byla ptát jestli taky slyšel ten kravál že doma děláme mejdany. No ale den kdy udala jsme spali u mé babičky partner se s ní už nemazal, vyčerpal na ní svou zásobu nadávek ona byla vyšinutá nějak... Pak jsme na ni dali stížnost a zjistilo se že jedno dítě v bytě vůbec neměla hlášené tak ji vykopli a byl klid. Pak když jsme ji potkali ve městě, tak se nám vyhýbala ptž musela na nás vidět že bysme jí nejradši dali přes ústa za to bouchání a vymýšlení si.

V celku ano, ale máme tu jednoho blázna,který si mně oblíbil, tak se mu vyhýbám

No, u nás na městě je to složitější, moc se s nimi nevídám, jsme tedy v domku

Bydlíme v paneláku a připadá mi tu, že každý vychází z bytu jen, když je vzduch čistý, takže ty lidi po 3 letech ani neznám. Předtím jsem bydlela na vesnici a to věděli všichni všechno i víc o všech. To se s některými vycházelo těžko. Jinak tady se nikdo s nikým moc nevybavuje, jen občas nějací starší lidi obdivují dcerku, ale já většinou vůbec nevím s kým mám tu čest.

Jsme v takove mensi bytovce a mame tady same starsi lidi,takze tu mame ticho az moc,jen mi jsme hlucni

my mame starsich susedov, a ti su uzasni, lepsich susedov ani mat nemozem, aj dalsi mladi tiez perfektni

My jsme chytli souseda, který od rána do večera hlasitě vyhrával. Ať jsme to zkoušeli po dobrém stejně nic nepomáhalo. On nechodil do práce a noční klid mu samozřejmě nic neříkal. Do 4 do rána vyhrávání každý den. V baráku se ho báli, tak samozřejmě nikdo nic neslyšel. Užili jsme si to s ním.

naštěstí máme sousedy celkem v pohodě, z jedné strany mladý kluk, který je věčně v tahu, z druhé strany rodina, občas ponocují, ale je slyšet jen dupání a to jen, pokud jsme v obýváku. Spíš mi vadí lidé, kteří nejsou přímo naši sousedi, ale nechávají psa běhat volně kolem bytovky.