Bože proč? ?

uz som niekde citala nazor ze detska kolika je zo stresu matky a vlastne na vsetkych tych kurzoch o efektivnych rodicovstvach vam povedia jedine ze matka sa ma ukludnit a to je riesenie kazdeho problemu ) mile ze?

tyto stavy má asi každý, je to střídání bezmoci a vzteku .-((

To chapu,nekdy toho mam vecer nad hlavu,ale pak si reknu,ze mam doma maleho cipiska,vzpomenu si na radosti behem dne a je mi lip?

nejhorší je opravdu přijít na ten důvod...

Já si myslím, že dítě má vždycky důvod, a kolikrát najdu tu chybu u sebe, jsem vnitřně naštvaná, vztekam se a nadávám nebo brečím, a i když se tvářím jako že nic, ten prcek to vycítí, je na maminku napojená víc než si myslíme ... jakmile se doopravdu zastavím, vydechnu, kouknu na ní a řeknu si něco co mě opravdu uklidní, většinou se uklidní i malá

Ano obcas mivam. Proste je toho na cloveka nekdy az moc.

Takové stavy jsem měla celé šestinedělí u druhého syna. Pořád jsem brečela a říkala si, že to nezvládnu. Naštěstí to ze dne na den přešlo I teď mám občas krizovky, ale jsou to jen chviličkové stavy způsobené únavou

No a nezrcadlí spíš dcera váš vztah s partnerem? Děti mají citlivé radary.

Jo to jsem mívala - hlavně ty první týdny po porodu... Někdy jsem brečela s nimi, někdy mi to vypnula hlava, že jsem to nevnímala, někdy jsem nevěděla a byla prostě jen zoufalá...

I Já mivam občas takové pocity. Ten klid a ticho když usne