Nejkrásnější období v životě dětí z pohledu rodičů

zatím nevím, ale mě přijde úžasný ten vývoj, jak se za pár měsíců dokážou naučit děti tolik nového

já měla nejraději to bezbranné miminko, teď když odmlouvají tak je to děs

Teď má syn 20 měsíců a zatím je to nejlepší období, spoustu toho umí a poznává a dá se s ním domluvit

každé období má něco do sebe. já jsem měla nejraději sladké miminko, které neodmlouvalo

U každého syna to mám jiné u staršího bylo nejkrásnější období ve třech letech u mladšího právě to miminko

Mě miminka baví, až mi je kolikrát líto jak rychle ty děti rostou... Užívala jsem si každý den naplno, mazlení s miminkem, spaly mi na hrudníku, procházky s kočárkem to je nej. A hlavně miminka neodmlouvaj i když naše 8 měsíční je pěkně paličatá už teď. Ale když starší rostla, byla s ní zas větší zábava, první krůčky, slova, pak jsme spolu mohly na zmrzlinu, do bazénu... Když v necelých 4 letech byla poprvé ve školce, ona v pohodě, já odcházela s kočárkem s tehdy 4týdenní mladší a bulela jsem jak želva, že mi tak rychle vyrostla. Ale už se s ní dá domluvit, vánoce atd prožívá úplně jinak než miminko co z toho nemá rozum, těší se, malujeme spolu, vyrábíme takže taky je to fajn Dál než do 4,5 let jsme se zatím nedostaly, tak dál soudit nemohu ale určitě do těch 10-12 let to bude fajn, pak z toho mám strach

Já se na miminko těším, už jak připravuju ty malé voňavé oblečky, napovrch vyplouvají už zapomenuté vzpomínky. Na druhou stranu si užívám i toho malého rozumbrady, co mám doma.

Abych pravdu řekla, já si to úžívám až teď, protože jsem více psychicky v klidu. Nejlepší období mi uteklo, protože jsem zažívala rozvod a dluhy po bývalým manželovi. Teď mě to hodně trápí, že jsem si neužila miminko. Říkám si, že kdybych teď měla miminko, určitě bych si ho více užila.....syn má 5let a má asi "pubertu", takže i když si to užívám, jsou chvilky, kdy bych chtěla utéct :D

Každé období je nádherné, užila jsem si miminka, to bylo fakt nádherné, ta jejich vůně, první úsměv, potom první vědomý úsměv...potom první slova, krůčky, den, kdy mi poprvé řekly mámo, úplně mě teď chytá nostalgie. Potom školka, to bylo legrační období, zápis do školy, ta důležitost těch prcků byla taky krásná. A pak škola, úspěchy i neúspěchy, kamarádi, u nás věčně plný dům, až z toho občas šílím. No a teď, když je klukovi 17, jeho první lásky, puberta, která teda je vražedná. Dceři je skoro 13, je to naše víla, hodná, střelená. Prostě všechno bylo a je opravdu nádherné a myslím, že nic krásnějšího v životě nezažiju než každý den s nimi. Od miminek až po teď je to super, miluju je.

Řekla bych, že každé období v životě dětí má něco do sebe. V období do dvou let je paráda pozorovat jak dítě roste a učí se novým věcem, objevuje co je pro něj zajímavé a vše je pro něj nové. A pak když nastoupí třeba do školy a více se rozmluví a vysvětluje pak některé věci po svém jak on to pochopil. Ale opravdu nejkrásnější pro mě bylo jeho první "mami, mám tě rád" ale to je asi pro každého to nejhezčí.