Akutní císař
Vložil(a): HancaK, 31. 8. 2016 22.53
Maminky, které jste zažily akutního císaře, jak jste se potim cítily? Braly jste to jako vaše selhání?
Nenašli jste diskuzi, kterou jste hledali? Přidejte ji
Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.
Trendyterka, 7. 10. 2019, 13.36
Omlouvám se že reaguji po takové době , ale nemůžu si pomoct... Jaké osobní selhání ? Šlo ti o zdraví miminka nebo o Tvůj pocit? Nezlob se na mě , ale asi by jsi měla navštívit psychologa.. takto ani normální žena nemůže uvažovat... A hlavně akutní císař je mnohem bolestivější než normální porod...Užírej se dál osobním selháním... Co na tom že máš doma zdravé dítě... Důležitější je Tvůj pocit
Mygara, 12. 11. 2017, 5.38
záleží na okolnostech, sama jsem nezažila, ale rozhodně to není selhání maminky
Fuga, 23. 12. 2016, 12.47
já měla druhý porod plánovaného císaře kvůli KP a i kdyby byl akutní, tak bych to nebrala jako selhání. Vždyť je to souboj hormonů... A po bitvě je pak každý generál, má spostu rozumů coby kdyby... A to nemá cenu brát vážně
Důležité je zdraví maminky i děťátka já jsem teda naštěstí císaře nezažila tak nemohu říctnjak bych reagovala ale pár známých ano a prý horší než psychika bylo hojení jizvy atd. Psychicky to ty ženy nepocítily nebo aspoň o tom nemluvily a ani nevypadaly že by z toho byly špatné.
klarike1, 3. 9. 2016, 9.39
Já jsem rodila akutním a nevím, proč by to mělo být selhání....hlavní bylo, že zachránili miminko, vždyť tam jde hlavně o narození dítěte, ne o nějaký výkon maminky, ne? Cítila jsem se normálně šťastně, že je dcera v pořádku, protože o pár hodin později už by nemusela být vůbec.
Selhání to není určitě. Mám za sebou akutní a plánovaný a musím za sebe říct, že akutní byl lepší. Při akutním jsem mohla pít, dokud doktor neřekl, že budeme muset na císaře. Při plánovaném jsem od šesti ráno nemohla jíst, pít a na řadu jsem šla skoro v jedenáct, protože všechny měly přednost před těhotnou. Pak se nesmí pít ještě znovu a sestra na mě zapomněla, takže jsem byla skoro celý den bez pití a divili se kolik toho vypiju.
Měla a chtěla jsem rodit normálně no nakonec pro nepostupující porod jsem rodila císařem. Neberu to jako selhání, nedalo se jinak. Hlavně, že malý je zdravý. Na druhou stranu mi to vrtá hlavou krz to, že to bylo první mimi a mám sen velké rodiny, což se tímto komplikuje a hlavně o aspoň dva až lépe tři roky posunuje...a kdo ví, jak to bude s dalším porodem, zda to půjde přirozeně...