Porod miminka koncem pánevním - zadečkem napřed
Vložil(a): Alexandra,1. 2. 2015 0.49
Maminky, rodila jste některá přirozenou cestou miminko, které šlo zadeckem napřed? Me se holčička na poslední chvíli otočila, což jsem az do přijmu v porodnici nevěděla. Na porod jsem se těšila (asi jsem divná, ale je to tak). Tak jsem se s lékaři domluvila na přirozeném porodu, i když při poloze miminka koncem pánevnim většina maminek jde rovnou na císařský řez. Jenže jsem se ani po 17ti hodinách kontrakcí dostatečně neotevírala (hlavička by cestu otevřela snáz), tak jsem musela nakonec na císaře.
Nenašli jste diskuzi, kterou jste hledali? Přidejte ji
Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.
Žofinka, 8. 1. 2018, 13.26
nerodila a sama nevím, zda bych si na to troufla
Mygara, 14. 8. 2017, 14.00
já ne, ale některé porodnice jsou tomu přístupné, pokud to psycická i fyzická stránka dovolí, jen ne u prvorodiček
k.o.r.i.n.e.k, 12. 12. 2016, 23.25
U nás v porodnici běžně rodí koncem pánevním a prý bez potíží
Fuga, 21. 11. 2016, 10.16
hlavně že vše dobře dopadlo a malá je zdravá.
Tohle dilema jsem řešila, mladší dcera se až do 38. týdne ne a ne otočit. Kdyby byla první dítě, dali by mě prý na císaře hned, u druhého si budu moci vybrat. Zvažovala jsem všechna pro a proti a zkrátka se nemohla rozhodnout. Co nocí jsem probrečela . Císaře jsem se bála kvůli narkóze a taky že bych se nemohla o miminko hned starat, jizva by určitě bolela a domů by jsme šly taky dýl. Chtěla jsem teda zkusit porodit přirozeně, ale tchyně rodila koncem pánevním přítele a málem vykrvácela. Měla ho jako první dítě, narozen v 7. měsíci a císaře ji nikdo nedal i když čas byl... Jak já si přála ať se dcerka umoudří. Cvičila jsem kočičí hřbety, nevím jestli pomohly ale nakonec si naštěstí dala říct a otočila se hlavičkou dolů.
Já bych nikdy nerodila koncem pánevním, v mé porodnici týden po mém porodu druhého syna rodila maminka koncem pánevním na své výslovné přání a miminko to nepřežilo. Bojím se toho hrozně a nešla bych do toho v žádném případě. Poslední syn se nechtěl otočit, tak už jsem myslela na císaře, ale naštěstí se pak otočil.
k.o.r.i.n.e.k, 12. 12. 2016, 23.26
U nás třeba rodí koncem koncem pánevním a prý to všichni zvládli
známá takto rodila před deseti roky - nevím, jak velké měla miminko, ale říkala, že už nikdy víc. Nechali ji rodit přirozeně, když se chtěli rozhodnout pro císaře, bylo už pozdě, tak to nakonec musela zvládnout. Miminko bylo v pořádku, ale jak říká, už nikdy víc. já sama bych měla z takového porodu strach, miminko se mi také nechtělo otočit, rozhodlo se až ve 32. týdnu a byla jsem ráda, že zůstalo hlavičkou dolů. Jinak Vám moc gratuluji, že vše nakonec dobře dopadlo. PS: já se na porod také těšila, že už to bude za mnou a budu se moci normálně hýbat ))
Estrela113, 5. 2. 2015, 20.18
Má kamarádka rodila konec pánevní přirozeně a doteď má trauma. Už to budou tři roky, za pár měsíců porodí druhé dítě a už teď myslí jen na porod a opravdu se bojí. Martin byl také konec pánevní. Když mi praskla voda, byla jsem nějaký 35tt a dojela jsem do Třinecké porodnice s tím, že je Martin malý, takže budeme rodit přirozeně. Nechtěla jsem o tom moc diskutovat. Doktor se na mě jen podíval, řekl že v žádném případě a tak jsem rodila sekcí. Syn měl 2,8 kg (oproti odhadu 2,3 kg).
A z čeho má trauma? Měla nějakou komplikaci? Ono jde prý miminko celkově hůř vytlačit, protože se dolů necpe hlavička a neotvírá cestu. U mě byl ještě problém opakovaných zásahů do čípku, který mám "zjizvený" a tím není tolik elastický a nechtěl se prostě otevírat. Často se mi honí hlavou, co by bylo, kdybychom to ještě dál zkoušeli přirozeně. Ale myslím, že císař nakonec byla v tom stavu asi jediná rozumná cesta. Mě doktorka říkala, že třeba v Podolí vůbec přirozeně porod koncem pánevním nedělají... rovnou jdou na sekci. Já jsem ráda, že jsme to zkusili a aspoň vím, že jsem udělala maximum a prostě to tak mělo být.
Estrela113, 6. 2. 2015, 19.29
Ano Sašo, měla velké komplikace, nastrihy, potrhani... Užila si hodně bolesti, tak proto. Úplně Vám rozumím s tím pocitem, že jste udělala vše. Taky jsem si tenkrát říkala, zda jsem neměla trvat na přirozeném porodu... Že jsem pro to neudělala vše. Ale zdravé dítě je nejdůležitější.
Teda Saši, to ti Valerinka udělala dobré překvápko, že se na poslední chvíli otočila. Jsi dobrá, že jsi chtěla rodit přirozenou cestou, ikdyž to nakonec skončilo císařem. Hlavně, že jste obě v pořádku. Jinak těch 17 hodin kontrakcí ti opravdu nezávidím. A co Verunka říká na sestřičku?
No jo, pěkně si se mnou mává hned od začátku a vystrčila na mě zadeček Říkala jsem si, že jsem ji vlastně rodila dvakrát. Kontrakce jsou podle mě to nejhorší. To finální "vytlačení miminka" je už brnkačka. Těch 17 hodin bylo dlouhých a ke konci jsem už byla fakt zesláblá, takže už nebylo jiné řešení. No a teď si pěkně užívám hojení po sekci. Ale všechno je v pohodě. Já jsem už docela fit a Valerka je skvělá. Je Verunce děsně podobná a ta mi se vším pomáhá a pak běhá a říká, že je moje pomocnice Chlubí se s ní a chodí ji hladit a pusinkovat. Snažím se jí do všeho zapojit, aby se necítila odstrčená. Myslím, že to bude v pohodě. Sice je to teprve týden a Valerinka bude čilejší a čilejší, ale myslím, že to bude fajn a budeme brzy všichni doma sehraní. Dneska jsem nechala doma manžela s oběma holkama a běžela na poštu odeslat nějaké dárky do VP a poslali mi takovou vysmátou fotku, že ani o ně strach nemám. No co Ti budu povídat, vždyť máš doma to samé, ne?
Jéé, tak to je fajn, že máš doma takovou pomocnici Honzík se právě moc do pomáhání s malým nehrne a jen víc divočí a zlobí. Třeba když kojím, má nejvíc na pilno skákat vedle nás na gauči a zpívat (lépe řečeno hulákat jak strýc Pepin z Postřižin). Nevím, možná je to tím, že je malý docela ukřičené miminko (ikdyž teď už je to o dost lepší naštěstí) a on to moc nedává nebo jen tím, že holčičky jsou obecně větší pečovatelky.. Může hrát roli i věkový rozdíl, třeba kdyby se malý narodil teď, zase by to bral Honzík jinak, těžko říct. Ale myslím, že se to časem srovná
