Jak přežít šestinedělí
Vložil(a): petrao, 11. 6. 2016 11.44
ahoj holky, máte nějaké rady jak zvládnout šestinedělí a jak aktivně zapojit partnera?
Nenašli jste diskuzi, kterou jste hledali? Přidejte ji
Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.
Mygara, 10. 12. 2017, 6.58
partner může dělat vše kromě kojení ), jen at hezky uklidí, navaří, přebalí a vykoupe )
Peta Johansson, 14. 3. 2017, 13.45
Nechte ho koupat, v té době si sednete a nic nedělejte. Jeden večer v týdnu si naplánujte cvičení a vypadnete ven, vařte si jídlo, když mimi spí tak ba něj zbiožně nekoukejte, ale spete taky ☺
Aliisha, 8. 12. 2016, 20.41
Poproste ho o pomoc. Jestli Vás má rád, tak určitě pomůže. Na to není žádná extra rada. Každá to prostě musíme nějak přežít. Pak se to zlepší. Najedete na nějaký systém a bude to fungovat tak nějak samo. Chce to jen pevné nervy
Fuga, 8. 12. 2016, 18.33
vrazit mu dítě do ruky . Můj manžel pomáhal, ale hrozně rád malého fotil a filmoval... a tím pádem hlídal
Lusesita25, 11. 10. 2016, 6.55
Ja ho nemusela ani premlouvat nebo nutit aby mi pomahal s prckem. Byl akcni uz od zacatku peknr sam.
Na šestinedělí vzpomínám ráda. Miminko hodně a dlouho spí, všechno je nové a vás to nabíjí. Hodiny a hodiny ho pozorujete. To nejúžasnější stvoření na světě. Zvládla jsem to bez jakékoliv pomoci. Jediné co mi pilo krev byly neustálé návštěvy. Začalo to už v porodnici, kde mi v jednu chvíli stálo v místnosti i osm lidí najednou a doma to pokračovalo. Slušnost mi tenkrát nedovolila je vyhnat, dneska už bych se s tím nepárala. Zalezte si s miminkem do postele, užívejte si vzájemnou blízkost, buďte tu jen pro sebe... A všechno a všechny ostatní pošlete do háje. Máte na to nárok a můžete to svést třeba na hormony...
petrao, 15. 6. 2016, 11.50
Děkuji, to zní povzbudivě
Mě zachránila před návštevami v šestinedělí chřipková epidemie. Dětská dr návštěvy zatrhla úplně. Takže jsem si je pak zvala podle sebe a bylo to fajn? Jinak bylo šestinedělí docela fajn, jen na konci mě rozhodilo, že jsem nebyla ještě úplně ok. Všude říkají, přežij šestinedělí, ale u mne to byly spíš dva měsíce, než se vše zajelo?
Začátek byl pro mě těžký. Hormony rozhozeny,skoro pořád jsem brečel (pocit štěstí,smutku,radosti,strachu prostě všechno dohromady).Že začátku boj s kojenim,ale ustala jsem to a kojím už 6 měsíců Partner hodně pomohl,vařil,uklízel do toho ještě do práce (prvních pár dní byl doma) a já se starala jen o malého. Hlavně když pořád plakal tak zahnat myšlenky že něco děláte špatně,pořídila jsem si šátek na nošení a malej tam je spokojenej,pěkně spinka a pomáhá to na koliky a nastěhovala jsem si ho do postele,aby nebyl sám a pořád mě citil.Vyslechla jsem si že bude rozmazleny,ale je to blbost.Dostává jen plno lásky a ne aby někde ležel sám a plakal,pak by rezignoval.Uzivejte si kojení a mazleni. Roste před ocima a rychle to uteče.
petrao, 14. 6. 2016, 14.12
děkuji moc, mějte se hezky