Jak zvládly vaše děti nástup do školky, případně do školy?

u dcery byl průběh, že nechtěla ráno do školky a odpoledne ze školky a jinak mám zkušenost, že doma mě méně poslouchaly, ale ve školce si je chválily .-)

my jsme si o tom hodně povídali, ale realita je samozřejmě jiná. Nějdřív chodil jen tak zkusmo na 1 hodinu do školky, kdy děti si hrály na zahradě a já ho pozorovala na tajňačku přes plot. a vůbec mě nepotřeboval. Až mi to přišlo líto. A když přišlo na lámání chleba, tak se samozřejmě nechtěl mě vzdát, ale brečel asi 5 minut(já poslouchala za dveřmi) a pak už to po týdnu bylo v pořádku. a dokonce tam chce i spinkat

Natálka to zvládla úplně ale úplně v pohodě. Sama si v lednu začala říkat že by chtěla do školky. Tak jsem ji přihlásila a v září šla. Nemusela, byla jsem těhotná, ale sama chtěla tak proč ne. Od léta se vyptávala kdy konečně bude zářî. Nastoupila vloni. V době nástupu do školky jí byly 3 roky a 9 měsíců. Na adaptaci jsem tam s ní první den byla asi na hodinku, prohlédnout si co kde je, pohrát si a druhý den že tam bude sama na 10 minut, no vydržela skoro hodinu a půl a další adaptace nebyla potřeba pak šla už normálně. Chodila domů po obědě. Od března tam chtěla zůstávat déle tak tam je do odpoledne kromě pátků to chodí po obědě. Když nastoupila, měla mladší Deniska 4 týdny, takže jsem měla obavu z nemocí ale kromě jedné rýmy co obé měly současně vloni na podzim, tak ani jedna z holek nic nechytly. A to tam dvakrát řádila spálová angína, neštovice, letos opět spála a i meningitida a zaplať pánbu nic mají dobrou imunitu

Dcera měla a stále má velký problém s adaptací. Přestože chodí do státní školky a podařilo se ji hned od prvního "ročníku" umístit do logopedické třídy,kde je dětí v plném počtu jen 14 a skvělá paní učitelka, nijak se znovu do školky netěší.Zájem o děti má,má i své kamarády,ale ty jen v místě bydliště. Než do školky nastoupila hodně jsme si o ní povídali,v podstatě se těšila,ale jen do té doby než zjistila,že maminka tam s ní nebude. Nástup byl v našem případě opravdu dramatický,(neskutečné scény po mém odchodu)trvalo tak půl roku než si aspon trochu zvykla.Bylo to hrozný i pro mě.Školka jí ale i přesto hodně dává.Také i díky naší paní učitelce.Začíná se rozpovídávat,začala zpívat..Pro starší dceru je ale adaptace na cokoliv nové a kohokoliv vždy dost problémová.

Nástup do školky byl v pohodě. Na nic jsme malou nepřipravovali. Do školy to bylo horší, ale to jen díky paní učitelce. Nechat děti v první třídě a první den počítat do třiceti, když ne všechny to umí,.... Podle mého by tohle učitelka s takovou praxí neměla. Malá byla zbytečně vystresovaná.

Dcera nástup do školky zvládla skvěle, úplně bez slziček. Ty spíš byly u mně, když jsem si uvědomila, že naše krásné společné tříleté období, které jsme si naplno spolu užívaly, končí... Nástup do první třídy byl minulý rok taky bezproblémový, hned se skamarádila s jednou moc milou holčičkou, kterou poznala pár dní předtím na našem dětském hřišti, holky se hned chytily za ruce, sedly si vedle sebe do lavice, po škole jsme šli spolu s její rodinou na dobrůtku a nějak jsme se nemohly rozejít... Holky se hned domluvily na odpoledne na hřiště, vybraly si pak i společné kroužky a to krásné kamarádství jim vydrželo celý rok. Celé prázdniny se pak neviděly, ale dcera se často budila s tím, co právě dělá její kamarádka a tak se už nemůže dočkat 1. září, kdy ji zas ve škole uvidí. Takže věřím, že i tento začátek školního roku bude v pohodě, jelikož se už moc těší i na spolužáky a taky na paní třídní učitelku i družinářku, které již zná z 1. třídy a má je obě moc ráda. Dokonce si i dobrovolně opakuje, tak to snad bude klidný pohodový start:-)

My nastupujeme za týden do školky. Mluvíme o tom a vysvětlujeme si, jak to bude probíhat.... Dcerka děti miluje, uvidíme, jak to bude s odloučením. Abych nakonec netrpěla jen já ))). Navíc jsem s dcerkou pravidelně navštěvovala různé kroužky (plavání, kreativně-sportovní a hudební kroužek), tak je na děti zvyklá.

Nás to čeká za dva roky. Zatím sbírám reference a plánuji se na jaře podívat na den otevřených dveří ve školkách, které se mi zamlouvají. Jinak od září začneme chodit na cvičení a plavání kojenců, aby si zvykal na kolektiv, a já abych se doma nezbláznila

Starší šel do školky ve 3letech a nevím kdo z nás to nesl hůř jestli on nebo já se vším jsem ho seznámila, že si bude hrát, že tam bude paní učitelka a že si ho určitě vyzvednu hned po obědě. Při vstupu neplakal, celkem se i těšil, ale nejraději býval a pořád je s náma...dozvuky to mělo až časem, naštěstí měl paní učitelku, která mu nabídla náruč útěchy když se mu zastesklo po mamince ...do 1.třídy už šel statečněji, nasadil aktovku a i když jsem cítila, že má trochu strach, těšil se a nepřiznal, že se bojí to ten mladší, jde již teď ve 2 letech do školky, je to raubíř a je rád mezi dětma ale sami jsme zvědaví jak to zvladne ten první den

Na školku má syn ještě čas, ale jako vše i tohle rychle uteče ... Myslím si, že je důležité, aby se dítě do školky těšilo, rodiče si s ním o ní hodně povídali, když je příležitost do školky se šli společně podívat Zvykání by mělo probíhat postupně a vždy se přizpůsobit potřebám dítěte.