Půjčování hraček
Mám syna 4 roky a dcera 9 měsíců. Dcera už je pohyblivá, plazí se a leze všude. Nejvíc jí zajímají hračky, které má bráška. Některé jeho oblíbené hračky, zvlášť ty malé jsou jen a jen jeho. Ale jsou hračky (hrací želva, farmička), s kterými si hraje už opravdu jen výjimečně a kterými si začíná hrát dcera, ale syn jí to nechce půjčovat. Ostatně jako všechny hračky. Přijde mi zbytečné kupovat všechny hračky nanovo. Postupně od narození převážně dědí hračky po něm, jen některé má nové. Jak to mají vaše děti? Jak vyřešit půjčování hraček mezi sourozenci ke spokojenosti všech?
Nenašli jste diskuzi, kterou jste hledali? Přidejte ji
Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.
Žofinka, 7. 2. 2018, 17.50
já se snažím vést dceru k půjčování, ale má svou hlavu, tak na to nejdu násilím
Mygara, 29. 1. 2018, 18.15
oba půjčovali celkem v klidu, ale nucení ničemu nepomůže
Fuga, 24. 11. 2016, 10.27
musí si je půjčovat, jen se snažíme vysvětlit, že si je nemají rvát z rukou
k.o.r.i.n.e.k, 18. 10. 2016, 18.05
Určitě by to druhé dítě podědilo
Tak mé děti mají stejný vkus a tak starší (7) dost trpí, že mu mladší (3) hračky bere nebo si je půjčuje. Staršímu se snažím vysvětlit, že nemůžeme mít všechny hračky 2x a pokud na tom bude trvat, tak celkově budou mít menší pestrost. A také už mladší syn začíná mít své hračky (narozeniny, Ježíšek), které jsou atraktivní i pro staršího. Mám tedy další argument, že si on půjčuje jeho a tedy junior na oplátku staršího syna. Snad se to časem srovná. Jen na plyšáky jsme tedy fixovaní, ale ty mají naštěstí každý svého oblíbence:-)-
Hana-Silhartova, 28. 5. 2016, 18.42
Tak to u nás taky bohužel někdy chodí. Každého zajímají nejvíce hračky, které jsou toho druhého. Každý má jenom ty své, oblíbené které jsou jen a jen jeho a nerad je půjčuje. Půjčování - to je složitá otázka vztahů, přístupu k osobnímu majetku - to je někdy předmětem sporů a často nevíme, jak postupovat a jak se zachovat. To , když něco jeden vyžaduje a ten druhý mu to nechce půjčit. Máme to vyřešeno teď tak. Každé dítě má svůj vlastní koutek - a ten je jenom jeho. V něm jsou jeho hračky, o které si musí ten druhý říct. Pak je něco, jako společný hrací kout a tam jsou také nějaké hračky, které jsou všech - společné. Děti si už na respektování majetku toho druhého zvykly a tahanice už skoro mezi nimi nejsou žádné.
Petra Schoberová, 30. 12. 2015, 6.45
Odměnou bráškovi? At se rád dělí?
Zuzka Čtvrtečková, 14. 11. 2015, 23.52
Na tohle jsem zvědavá. Když jsme v herničce, tak syn mladšímu dítěti hračku půjčí, ale jak to pak bude doma s naším mimčem a jeho starými hračkami...
jitka46, 24. 9. 2015, 0.13
časem si na to zvykne
