Sourozenecká nesnášenlivost

Já měla pocit, že nejhorší věkový rozdíl je ten náš jinak také doufám, že se to změní časem.. Snad to do té doby s nimi přežiju..

Teda, to jste mi to vytmavila.. Nikde jsem tu nepsala, že se většímu nevěnuji! Naopak z většiny procent se věnuji jemu, malý je s námi na zemi, kouká, pozoruje nás a já se mu věnuji prach málo (čehož lituju a mrzí mě, že na něj nemám tolik času, navíc mám strach že bude zaostalý, nebude toho umět tolik jako první a tak se mu snažím věnovat co nejvíc, převážně když velký spí přes poledne). Větší mi pomáhat nemusí, ani na to není a nechce.. Párkrát odnesl plenu do koše, nebo něco podal, ale jen proto že sám chtěl! Moc dobře si uvědomuji, že je ještě malý, vím že to má teď těžké - v období vzdoru tu je ještě další "překážka". Takže možná že to taky dělám špatně.. Měla bych ho třeba víc zapojit, víc se věnovat bráškovi, aby si zvykal a pochopil.. Co je vlastně správně? Každý má jiný názor a každé dítě potřebuje jiný přístup.. Druhé dítě jsme chtěli brzy po sobě, protože jsme si přáli víc dětí a rychle, abych se mohla po mateřské co nejdříve vrátit do práce, kvůli financím.. Tuhle diskuzi jsem založila proto, abych zjistila, jestli má někdo podobný problém a jak ho případně řešil.. Určitě ne potřebuji, aby mě někdo soudil a poučoval.. Ale děkuji za reakci!

Ja ti myslela vseobecne ze proste ten cas neni takovy..je to tezky.nikdo nevi co se malemu hini v hlave..ale u nas pomohlo byt jen s nim.vyradit hracky co opravdu mimino nemuze.nadavat(byt jen naoko)tomu miminu.a tak..bud se to zpravi nebo to bude horsi az se budou mlatit o hracky..mam kolem sebe par kamaradek s takovou nesnasenlivsti...preji at je lip a zkuste si dat denne min 2hodky co budete jen s nim.vylet.plavani cukrarna.cokoliv.bez toho aby tam bylo mimino.verim ze to dite to ocebi..nas nalej byl vzdycky takovej jakoby povysenej ze jsem jen s nim.

Děkuji za povzbuzení, doufám, že se nejedná o milosrdnou lež a opravdu takový problém někdo má.. (myslím to samozřejmě v dobrém, ohledně té milosrdné lži řečeno ze srandy! ) zkusím přečíst knížku, nahradit bouchání dupáním, případně se poradím s doktorkou a uvidíme.. Jo a jestliže náhodou najdu "lék" na náš problém, určitě se o něj podělím zde jako inspiraci pro ostatní..

U nás dupání nefunguje.. teda spíš to ani nechce zkusit se z toho "vydupat". Právě jsem nedávno přemýšlela nad boxovacím pytlem, ten ještě nemáme vyzkoušený. Kdyžtak můžete dát tip, jaký máte doma Jo a pokud na nějaký "lék" narazíte, jsem každopádně jedno velké ucho

Řekla bych, že boxovací pytel je taky k ničemu.. Dostal ho k narozeninám od mé sestry v domnění, že se vybije a nebude právě synovce resp. svého bratrance trápit.. Ani nevím, co je to za značku, je to nafukovací pytel se zatíženým dnem s obrázky Angry birds.. Ale jak říkám, být vámi, jen kvůli zlepšení vztahů bych ho nakupovala.. Lék bude každopádně čas.. Minimálně rozumově to do budoucna poberou lépe, ale doufám v rychleji zabírající lék no ale abych mu úplně nekřivdila, jak vidíte na úvodní fotce, má i slabé chvilky, kdy je ochoten se s bráchou vyfotit.. I když pokud se pozorně zadíváte, už už na fotce zatíná zuby a tak tak jsem mu ho stačila vzít pryč jinak je ale hrozně šikovný a na svůj věk dle posouzení s vrstevníky dost vyspělý. Holt asi něco za něco...

Jak říkám, přes zadek nepomáhá, nevadí mu to, urazí se na pár vteřin a za chvíli to udělá znovu.. A bude to nejspíš horší, až se malý začne více pohybovat a brát mu hračky.. No už se na to "teším"..

Já vím, psala jsem že to není nejlepší řešení. Jen jsem napsala co by se s velmi velkou pravděpodobností dělo u nás. Naštěstí jsme tohle řešit nemuseli. Ale asi bych fakt zkusila toho psychologa. Ať vám poradí jak ho zklidnit, naladit a jak s ním pracovat.

Ano máte pravdu, nejsem pro to syna bít a to ani manžel, ale jak jsem psala, vyzkoušeli jsme vše.. Často mu říkám, ať se vybije jinde.. Na plyšákovi, na boxovacím pytli apod. Vím, že to má těžké a stále mu vysvětlujeme, že Braska je maličký a měl by mu pomáhat, vše ho naučit atd. No možná by se ujalo to zadupání.. Zkusím to, děkuji.. Jak ale říkám, bouchá i děti na hřišti, pokud mu třeba berou hračky a nevím, jestli je možné, aby jakékoli dítě v tu chvíli zareagovalo "správně ", když chytí amok.. Každé dítě svou zlost vyjadřuje jinak a náš syn bohužel takhle asi opravdu pomůže jen čas....

Teď jsem zrovna četla knížku S láskou a rozumem - je ve věrnostním programu a tam zrovna je popsána situace na hřišti. Že se má stát na straně dítěte, které když nechce hračku půjčit tak nemusí. Takže správně se to má řešit, že vy jako osoba s rozšířenější slovní zásobou požádáte dítě o vrácení hračky a dáte ji svému synovi zpět. Takže není správné, jak to my všechny doposud děláme, že naše dítě přesvědčujeme, nebuď lakomý a poděl se....docela mě to překvapilo, ale něco na tom bude. Dítě do 3 let si stejně ještě není schopno s někým stejně starým hrát, takže asi ani není důvod ho nutit se dělit, když to ještě nemůže pochopit.

zrovna jsme se o té knížce bavili s manželem cca měsíc zpátky.. Říkala jsem mu, že tu je ve VP a četla jsem mu o čem je a že by byla pro nás asi nyní vhodná, ale nakonec jsem si ji za pampelišky nevybrala.. Děkuji za "nakopnutí"! Ihned jdu kliknout na " získat " pampelišek mám dost a doufám, že nám pomůže