Období vzdoru

to si tedy ještě užiju, budu počítat do 10 tak 100x za den

je to vždy o nervy a hlavně se udržet na uzdě .-)

Syn má teď období vzdoru a je to tedy hrůza

období vzdoru je těžky kalibr, já praktikovala to, že jsem ho nechala vyvztekat. Ale dělejte to na veřejnosti, když dokáže řvát 20 minut, že?

Já jsem u dcery období vzdoru neznala, do tří let byla zlatá, hodná, kamarádky se vztekajícími se dětmi mi ji záviděy. Zato teď si to vybírá odmlouvá, dělá naschvály, ječí, vzteká se... Naštěstí ne denně, ale je to hrůza,kolikrát si říkám kde je ta moje hodná holčička...

Doufám, že už to máme za sebou. Byly chvíle, kdy to bylo opravdu těžké a jelikož jsme převážně spolu, tak jsem to odnášela nejvíc. Na tatínka si tak moc nedovoloval a na babičku to zkusil jen jednou. Máme za sebou klasickou scénu z obchodu, vztek, zkoušel nejíst, naschvály...

První období vzdoru mám u obou dětí úspěšně za sebou, mě to nechávalo chladnou, prostě jsem za nimi zavřela dveře do pokojíku a oni si tam obouchaly hlavu o zeď nebo něco podobného a již uklidněné přišly. Kamarádka dodnes vzpomíná, jak se moje dcera rozhodla, že zůstane uprostřed náměstí a dál už neudělá ani krok, sedla si na zem a ječela, tak jsem jí tam nechala, když už jsem skoro byla v nedohlednu, dcera nevydržela a doběhla mě. Další historka - dcera chtěla jít ven s panenkou. 100x jsem jí řekla, že ano, ale já tu panenku nosit nebudu. Samozřejmě po 10 minutách chtěla, abych jí nesla, scéna jako z filmu, tak jsem milou panenku zahodila do křoví a šli jsme. Opět dcera nevydržela a pak už panenku ven nikdy nechtěla. Prostě metody trochu drsnější, ale fungující. Co ale nezvládám je druhé období vzdoru u mého 17ti letého synka, tak to je teprve peklo.

Brát to tak, že vzdor je přirozená část vývoje dítěte. Není to nic, co nám chce dělat dítě naschvál. Vzniká v situaci, kdy je dítě samo bezradné a neumí se s emocemi vypořádat jinak. Netrestat, nekřičet, vyjádřit pocity, které dítě zřejmě cítí a pochopit je. Hlavně se nenechat vyprovokovat okolím k razantní reakci, jen abych si nepřipadala jako neschopná matka. Takže za mě trpělivost