Hračky na cestách

Ať už jedeme někam autem nebo s krosnou na zádech, hračky necháváme zásadně doma (až na Terezčinu panenku, se kterou jezdí všude, malé gumové miminko a obrázkové kartičky na cesty). K vození tuny hraček není důvod. Rádi se zastavíme na hřišti či v herničce a učíme holky tomu, aby si uměly hrát s tím, co najdou v přírodě, co jim padne pod ruce. V Čechách jsou to šišky, listy, klacíky, kamínky, tady skořápky od kokosů, mušličky, kelímky od našeho kafe.. Rozvíjí to jejich fantazii, jsou spokojené, že mají vždy něco nového, učí se věci půjčovat a vracet, umět poděkovat a poprosit. A domácí hračky získají po návratu domů zase na vzácnosti. I když je pravdou, že při takto dlouhé době se Terezce už trošku stýská a každý den musíme "telefonovat" do Čech medvídkovi Brumíkovi, jak se má ? A jak to máte vy? Necháte se přesvědčit od svých svišťů, když stojí smutně ve dveřích s náručí plnou hraček a slibují, že tentokrát si všechno budou opravdu nosit, a s neuvěřitelným důvtipem argumentují, jak moc všechno potřebují? ?