Porod druhé dcery bez jediného léku, bez nastřižení i bez klistýru :) trpěla jsem, ale přežila jsem :)

Nikdy jsem moc nevěřila na to, jak se říkává, že u druhého dítka bude porod rychlejší. Byla zima, 9.12.2013, kdy jsem neměla žádné problémy ani bolesti a TP dle kterého se všichni orientovali, byl "až" 14.12.2013 :-D a rozhodla jsem se udělat si se starší 2,5 letou dcerou výlet za kamarádkou vlakem. Byla zrovna výluka a tak jsme museli z nádraží capkat zpátky na autobus a pak v další vesnici přestupovat na vlak. V Olomouci mi samozřejmě přípoj odjel a tak jsme museli jet tramvají a nakonec hrozně narvaným a vydýchaným busem. V tom jsem začala pociťovat silné nepravidelné bolesti. Po příjezdu ke kamarádce v době oběda jsem jí to pověděla a ta na mě, že zítra porodím. A tak se i stalo. Celý den jsem měla silnější a silnější kontrakce, dokonce ze mě odešla trocha tmavé krve, zřejmě hlenová zátka. Když jsem si pro jistotu raději zavolala do Prostějovské porodnice, kde jsem měla v plánu rodit, řekli mi, že to jsou poslíčci a že to na porod nevypadá. V 8h. večer mě musel manžel kamarádky odvézt autem domů, jelikož jsem měla bolesti už asi po 10min. šílené, doma jsem se osprchovala, lehla si a od 10h večer jsem měla pravidelné bolesti po 8mi minutách. Přítel byl zrovna na cestě domů ze služební cesty z Německa a starší dcerka spala. O půl noci jsem volala mojí mamince, jestli by nemohla přijet a odvézt mě do porodnice, že asi rodím. Přijela zhruba do 20min. a byla víc nervozní, než já :) po příjezdu do Prostějovské nemocnice mě zhruba v 1:30 vyšetřovala velmi nemilá a nepříjemná zdrav. sestra a pořád na mě, proč jako brečím (bolelo to jako čert, měla jsem strašný křížový bolesti, který jsem u první dcery neznala a tak mi tekly bolestí slzy), že co jako budu dělat až budu rodit a pořád nějaký blbý připomínky, že to porod není, že to jsou poslíčci a že mě pošle domů. Připomenu, že v 5:50 téhož dne, jsem porodila... Zavolala raději pro jistotu rozespalého a velmi naštvaného lékaře, který po zhlédnutí natočených ozev konstatovat příjem. Odvedli mě na pokoj, kde mě nechali se trápit v bolestech a čekali, co bude. Nemohla jsem spát, pořád jsem se jen kroutila bolestí a dýchala, když jsem zhruba kolem 5h ranní pociťovala silný tlak na konečník, bolesti cca po 2min., nikdo se za celou dobu na mě nepřišel podívat, nic, tak jsem volala sestru z novorozeneckýho, že už to nevydržím, že už nemůžu, že cítím tlaky, tak mi řekla, ať zajdu na sál, kam jsem po svých šla asi 20min (bylo to asi 100 metrů) :) natočili mi ozvy a najednou jsem tlačila, ač mi říkali, že nemám, nešlo to jinak, prostě jsem párkrát zatlačila, vystříkla ze mě plodová voda, která mi zatím neodtekla a pak už lezla hlavička a narodila se mi v 5:50h ta nejkrásnější holčička Laurinka s váhou 3550g a 52cm, kterou mi jen ukázali a hned mi ji zase odnesli, ačkoli jsem ji chtěla mít u sebe :/ porodila jsem bez jediného léku, bez nástřihu, bez klistýru, sice jsem trpěla jako čert, ale zvládla jsem to a dnes mám již 13ti měsíční holčičku a skoro 4 letou princeznu :) Vím, že děti už nechci, ale už bych tady nerodila nikdy, první porod jsem měla v Přerově a ač trval 23hodin a hodně jsem si také vytrpěla a nakonec šla dcera zvonem, rodila mě přímo paní primářka a ne zdravotní sestra, která mě přijímala a byla velmi nepříjemná :/ Nechci ani domýšlet, jak a kde bych nakonec porodila, kdyby mě ona dotyčná poslala domů :/