Když odejde mladý člověk, těžko se to chápe

9 let byla mou kamarádkou,vrbou,společně jsme byly těhotné a děti máme o 3 měsíce od sebe.Užily jsme si tolik srandy a věcí, které mi dnes přijdou jako průserové, ale tehdy jsme to braly jinak. 2 roky bojovala Mirka s rakovinou, začalo to gynekologickými problémy, kde se musela smířit s tím,že bude mít jedináčka. Má krásnou holčičku,takového blonďatého andílka,šikovnou a upovídanou slečnu. Pak se to začalo zhoršovat, několikrát nad rakovinou vyhrála,sice jí vypadaly vlasy,ale neřešila to, vzala si šátek a byla na to hrdá a ostatním nemocným dodávala sílu a odvahu bojovat a řešit to veřejně.Jezdila do Motola za nemocnými dětmi a vozila jim dárky,dětem stejně nemocným jako byla ona sama, rozdávala sílu,úsměvy,naději,že to dá a zvládne tuto nemoc porazit. Bohužel před měsícem jí v nemocnici řekli, že na její nemoc už není žádná léčba.........ten poslední měsíc se věnovala dcerce,své nemocné mamince,která je na to už teď stejně jako byla ona. I ona umírá na rakovinu. Vždy psala jak to zvládá, jak je vše ok,že vyhrála a že může chodit do práce a tolik plánů měla. Já byla na dovolené,když jsem se to dozvěděla, že Mirka svůj boj prohrála. Nevěřila jsem tomu a do dneška tomu dál nevěřím.Čekám, že se mi na telefonu ukáže sms od ní nebo se na fb ukáže její profil jako aktivní. Její 7letá dcerka se bude stěhovat ke svému otci a babičce,kteří se o ní postarají. Malá bude nastupovat v září do 1.třídy, bude to pro ní těžké...nové bydlení,prostředí,kamarádky,vlastně celý život od začátku nanovo. Ale věřím, že to zvládne, vždy byla šikovná a vnímavá a v pokojíku jí fotky budou připomínat její jedinou mamku,kterou tak milovala.