Když po 35letech zjistí člověk pravdu

Až po 33letech jsem mohla tátovi říct co vše mu matka neřekla,jaký jsme měli problémy a trápení. Nikdy když jsme šli za ní a čekali pomoc nám nepomohla a ani to neřekla tátovi,který dřel jak mezek ,abysme se my měli dobře...ona myslela sama na sebe a na tátovy peníze. Neřekla mu jak mě ex bil jak jsem skončila v azyláku,co vše jsem si prožila a když jsem to teď řekla tátovi koukal a nevěřil,že ona opravdu byla tak zlá a nikdy mu nic neřekla,aby nám mohl pomoci.my jako děti čekali,že když to řešíme s mámou tak to ona řekne tátovi,ale ona sobecká mrcha nikdy nic neřekla, aby nám táta nemusel pomáhat a třeba i finančně,protože pak by ona měla míň peněz na své potřeby. Táta nevěděl jaký měl brácha život co vše si zlého prožil  proč dnes skončil tak jak skončil. Nejhorší je, že obě ségry sek němu obrátily zády a jsou maminčiny holčičky a až teď ta nejmladší se začíná bavit a fungovat.Ta druhá se distancovala od celé naší rodiny, změnila si příjmení,aby neměla s námi nic společného. Tak moc ho mrzí,že nemůže vídat její děti a ani mu neoznámila,že porodila další dítko,které museli transportovat ,protože se ten malý narodil předčasně a má zdravotní problémy...prostě nás vymazala ze svého života. Třeba jí to jednou dojde,ale moc tomu nevěříme. Taťku vždy utěšuju tím,že teď uz to zlé snad je pryč a aspoň,že se může vídat s mými dětmi. Syna hlídá každé pondělí, když jsem ve škole a byl i rád,že mi mohl s přítelkyní pomoci v době ,kdy jsme měli tu dopravní nehodu a já mu jsem za to vše mooooc vděčná......Mám toho nejlepšího tátu pod sluncem