Příroda je mocná čarodějka :)

Když jsem se seznámila se svým současným přítelem, se kterým mám nyní dvě krásné a zdravé dcery, byla jsem ještě zadaná. S bývalým jsem se rozešla a začali jsme spolu chodit. Krátce na to, nečekaně, jsem otěhotněla. Bohužel jsem záhy samovolně potratila, když mi po ruce lezl pavouk :/ nesnáším pavouky!!! :) Lekla jsem se, začala se třepat a chvíli po šoku ze mě vyjela tmavá až černá krev. Pro jistotu jsme jeli do nemocnice, kde mi sdělili, že tam nic nevidí, byla jsem cca 10.týden :/ byla jsem smutná, nešťastná, my oba. Sice to bylo neplánované, ale miminko jsme chtěli. Za pár týdnů jsem zjistila, že jsem těhotná opět. Bylo vše v pořádku až do doby, kdy mi volal bývalý přítel a chtěl mě zpátky a můj současný byl žárlivec a já najednou nevěděla, co chci a jak se rozhodnout. Můj bývalý o těhotenství nevěděl. byli jsme spolu skoro 8 let a nechtěla jsem jej ranit. Můj současný přítel mi vzal telefon, zavolal bývalému a řekl mu, což nevěděl, že "čekáme miminko" :/ tím mě tak naštval a klesl u mě, že jsem se sbalila a že s ním končím, takové scény mi dělat nebude.. Vše probíhalo v pořádku a já se s ním rozešla.. Bývalý mě psychicky vydíral, ať "to" dám pryč, že si zkazím život atd. i jeho rodina na mě tlačila, můj otec na mě tlačil, až jsem byla už skoro ve 12tt a musela se rozhodnout, buďto si mimčo nechám sama a nějak to budu muset zvládnout nebo potrat. Teď mě všichni asi odsoudí, ale toho tlaku na mě bylo tolik, že jsem šla na potrat :( ještě v ten den jsem nebyla pořád rozhodnutá, pořád jsem čekala na nějaké znamení, že bude líp, že to takto nemá být, že já tam nemám být :( bohužel se nic takového nestalo a o miminko jsem přišla :( plakala jsem ihned po probuzení z narkozy a říkala jsem si, že je to jen zlý sen. Nebyl, byla to smutná a tvrdá realita :( dodnes jsem se s tím nevyrovnala, ale život jde dál. Příteli, se kterým jsem se rozešla kvůli jeho chování a neustálé žárlivosti jsem napsala, že je už pozdě, že jsem "to" dala pryč :( volali jsme si, plakali jsme oba, ale bylo už pozdě.. co se nestalo, po čase jsme se dali opět dohromady a jsme spolu dodnes.. Chtěli jsem opět zkusit miminko, že teď už nám nikdo třetí nebude do vztahu ani do života mluvit, ale co čert nechtěl, nešlo to :/ rok a půl jsme podstupovali všemožná vyšetření plodnosti, neplodnosti, průchodnosti vejcovodů, spermiogramy.. nic, stále nic, propadala jsem panice, že nemohu mít děti.. Všechna vyšetření byla v pořádku i genetika nás obou, ale přeci jsem stále na těhotenstkém testu nenašla dvě // :( byl to blok v hlavě. Skoro denně jsem si po styku dělala testy, už mi z toho začalo pomaličku hrabat :) až mě poslali na druhou průchodnost vejcovodů laparoskopicky, kde mi sdělili, že z gynekologického hlediska jsem zcela v pořádku, ať tu touhu mít dítě vypustím z hlavy, ale nešlo to... Doporučili mi styk zhruba za měsíc, ale krátce po propuštění jsme na to vlítli a já si řekla, že na to už kašlu, že to stejně nejde a co se nestalo. Otěhotněla jsem :) téměř ihned. Nemohla jsem tomu uvěřit a ikdyž je to až neuvěřitelné po všech těch pokusech, vyšetřeních atd. až jsem to vypustila z hlavy, tak jsem otěhotněla ihned a narodila se nám v březnu krásná dcera Vanesska :) Dnes máme holčičky dvě a jsme moc šťastní, že to nakonec takto dopadlo. Přeji všem, kterým to zprva nejde, vypusťte to z hlavy, vím, že to nejde, ale zkuste se někde odreagovat a uvidíte, ono si Vás to miminko už najde samo :)