"Tatínek zemzel a maminka funguje"

zobrazeno 1955×

Vložil(a): Eliška Kozlova, 16. 4. 2019 22.03

Dnes jsem psala v bodech nějaký ten souhrn Markova života, vybavují se mi do detailu pocity, úsměvy, objetí a polibky, jeho hry a pranice s dětmi, ale konkrétní data to byl oříšek. Starší dvě děti si půjčila Markova maminka, snad také přijde na jiné myšlenky a děti ji rozptýlí. Mám u sebe jen Jirika a dnes večer mi povídá ze tatínek není doma, ze zemzel, tak mu odpovídám, ze ma maminku a ta ho miluje i za tatínka dohromady a on na to maminka už funguje. Sice se snažím fungovat od začátku, ale budiž, dětská upřímnost je prostě upřímná. A pak jsem se rozbrecela nad letakem s jeho oblíbeným jídlem. Snažím se být silná, ale stýská se mi moc, strašně moc.

Máte i Vy zajímavý příběh, o který se chcete podělit? Napište ho.

Sdílejte:   | 
0

Diskuze k této stránce (26 příspěvků)

Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.

jsi moc silná,děti pro tebe udělají cokoliv,aby ti na tvářích vykouzlili úsměv ♥

Minnie, 20. 10. 2019, 11.56

Neskutečné jak se člověku během vteřiny otočí život vzhůru nohama... držte se. Přijít o dítě nebo muže je má nejhorší představa. Vlastně přijít o kohokoliv z rodiny.

Eliška Kozlova, 26. 4. 2019, 5.02

Děti a čas - dnes už to jsou 2 týdny co zemřel. Matyasek se stal trochu rozumnější, užívá si kamarády a dětství, ale i se snaží bez remcani pomáhat, na to ze bude sekat zahradu se vyloženě těší. S Nikolkou je to horší, stále vzpomíná a často pláče, přiznám se ze mi to občas jde na nervy, ale jsem trpělivá. Jirik už tatínka neřeší snad vůbec, jen když na pohřbu viděl nějakého pána, který mu byl podobný, ptal se jestli to není on A ja, me se stýská stále a moc, chybí mi jeho vtípky a objetí ... Maminky buďte za své muže rády, ať jsou jaký jsou

patricia077

patricia077, 26. 4. 2019, 20.58

Jiřík je stejně starý jako ten můj a naprosto chápu jeho reakci Dan taky pořád kouká kde je táta kde je naše auto a když někdo venku i zakasle tak se ptá zda to není táta když zrovna není doma já si vůbec neumím představit že bych svým dětem vysvětlovala že táta už nikdy nepřijde jen na fotkách ve vzpomínkách atd tohle je opravdu hodně těžké...já jsem zatím dětem nic takového vysvětlovat ani nemusela moje babička zemřela když jsem čekala dceru asi v pátém měsíci od té doby jen vzdálení příbuzní musíš to mít těžké ale jak jsem už psala ty to zvládneš

Eliška Kozlova, 26. 4. 2019, 21.12

Když jsem to dětem říkala, pečlivě jsem si to připravila, mluvila jsem na každého zvlášť (přiměřeně věku), ale přišla jsem si jako by mluvil robot, nebo někdo jiný a sama tomu furt nemohla uvěřit. Dneska mi přišel úmrtní list, takže mi začne kolečko po úřadech a fakt se mi do toho nechce

patricia077

patricia077, 27. 4. 2019, 7.15

To ti věřím ale aspoň se to hne peníze a pomoc potřebujete a ty to budeš mít aspoň za sebou a ne furt čekat

Eliška Kozlova, 20. 4. 2019, 22.48

Děti se mi vratily od tchýně, u babičky byly vcelku hodné. Ale po příjezdu Nikolka (4,5) stále mluví o tom ze by chtěla vidět tatínka. Snažím se s ni trpělivě mluvit, vysvětlovat, ale je to těžké. Matysek (skoro 9) je nějaký uzavřený, nechce to moc řešit. A nejmladsi Jíra (2,5) se O5 pomocuje a stále se chce chovat, jen se mnou.

Lenička, 20. 4. 2019, 23.07

Pro děti je to těžké. Stejně tak pro tebe. Ty si také přeješ aby byl Marek ve dveřích. Prostě si o taťkovi povídejte. Buď trpělivá. Vím je to moc těžké. Vy to určítě zvládnete.

Katka

Katka, 21. 4. 2019, 9.52

Prohlížela bych s dětmi fotky a vzpomínala. Drž se.

Lenička, 21. 4. 2019, 11.03

Zkusila bych vzpomínat na hezké chvíle.

patricia077

patricia077, 23. 4. 2019, 14.26

No není to snadné pro tebe natož pro děti bude líp aspoň čas trochu zahojí tu bolest stesk bohužel nezmizí

Jarka mmm, 17. 4. 2019, 12.41

Je dobře,že děti jsou a budou upřímný. Nemusíš se před nima (i neúmyslně) pretvarovat,můžeš si s nima otevřeně povídat,nebudou kolem tebe s obavama naslapovat,jak bývá u některých lidí v podobné situaci celkem běžné. A máš kousek jeho v nich. Bude to těžký ještě hodně dlouho. Farář určitě bude mít moc pěknou řeč,vždy mě až udivi,s jakou lehkostí a přirozeně a vlastně krásně to dovedou říct.

Katka

Katka, 17. 4. 2019, 11.21

Nejhorší bude první rok. První narozeniny dětí bez něj, první velikonoce, prázdniny, vánoce...Stýskat se ti bude, ale i když tady není fyzicky, pořád s ním můžeš být v duchu nebo ve snech.

jitka46

jitka46, 17. 4. 2019, 22.43

To je pravda, úplně jiné je to bez toho člověka a je cítit prázdnota

Eliška Kozlova, 18. 4. 2019, 13.09

Ja bych řekla, ze ani ne tak prázdnota (mám kupu vzpomínek), ale vyloženě stesk, jako když se na někoho těšíte a on nejde a nejde ... a v hlavě se furt točí co mu řekněte a uděláte, a nic

patricia077

patricia077, 19. 4. 2019, 12.28

Já to naprosto chápu taky se vždy chystám až manžel přijde z práce co vše probereme za ten den musí to být hodně moc těžké člověk si říká co kdyby nejel co kdyby jel o minutu dele nebo tak je mi to naprosto jasný ((

patricia077

patricia077, 17. 4. 2019, 8.08

Takových momentů kdy ti ho bude něco připomínat nebo najednou bude s vámi při nějaké příležitosti bude ještě hodně a je to dobře je to přirozené vždyť byl je součástí tvého života a zase se setkáte jednou a vše si povite i bez řeči...děti jsou takové a klidně do té jak se říká smuteční řeči dej i něco od nich proč ne

dasza, 17. 4. 2019, 6.10

Děti vidí cítí a řeknou vše...ale to je dobře..zvlášť když člověk emoce prožívá s nimi...farář to řekne určitě hezký...oni jsou na to prostě stvoření...

Lenička, 17. 4. 2019, 0.22

Eliško jsi silná. Já ze začátku to byl takový šok že jsem brečet nemohla. To člověk vzpomíná pořád. Otisk zůstane v dětech.

Eliška Kozlova, 17. 4. 2019, 4.38

Kluci jsou hotové minikopie, hlavně nejstarší mu jde hodně do podoby i povahu ma jeho, oba blizenci.

patricia077

patricia077, 17. 4. 2019, 8.09

Tvůj syn tvoje děti tu budou oporou kotvou a držákem uvidíš

snany, 16. 4. 2019, 22.27

Píšeš " řeč" pro faráře? A nenapadlo tě si jeho oblíbené jídlo objednat a tím se s ním takto rozloučit? Já teď mám měsíc, kdy si kupuji jídlo, které jsem jedla v době kdy jsem k tetě jezdila a bydlela u ni a takhle se s ní pomalu loučím, to mi pomáhá. Jen teď doufám, že neumřu na rakovinu slinivky jako ona.

Lenička, 17. 4. 2019, 0.25

To je mi moc líto. Rakovina slinivky je pěkna s... I tobě přeji hodně sil. Koukam že máš špatné obdobi.

Eliška Kozlova, 17. 4. 2019, 3.16

Vlastně jsem se rozbrecela nad dynovymi seminky, měl rád všechny oříšky, semínka ... ty jsou dobré na nervy, ale jeho oblíbená játra bych nedala, fuj. Máš pravdu, zítra jedeme a mamkou koupit nějaké jídlo a věci (mám hodně růžového oblečení a teď se mi ta barva prostě nelíbí), tak si nakoupim oříšky. Pamatuju, když me zemřela jediná teta, také me to sebralo, ten stesk a prázdné místo v srdci prostě je. Jinak ne přímo řeč jen v bodech jeho život, takovou tu omáčku, jak byl naprosto úžasný, snad vyplodi on.

patricia077

patricia077, 17. 4. 2019, 8.16

Dýňová semínka mám taky ráda je fajn že jdeš s mamkou na nákup potřebuješ trochu změnu nebo jak to napsat já si takovou bolest ani neumím představit manželovi umřel bratr když mu bylo pět měsíců ale byl starší takže ho nikdy nepoznal a tchýně se i přesto hned rozhodla mít další dítě i když otec děti byl jak to říct slušně lump nikdy jsem se moc nevyptavala ani když jdeme na hřbitov a tam dětský hrobecek muselo to být pro ni taky hrozné

Katka

Katka, 17. 4. 2019, 11.22

No hlavně si takové myšlenky vůbec nepřipouštěj, jinak se ti to podaří.

© 2013 - 2024 ProMaminky.cz | design and code by Werner Dweight Solutions

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů