Přijetí role matky

Interupce je v dnešní době považována za zcela běžnou věc. S toho jak o tom někteří lidé hovoří můžeme mít pocit, že ztrátu dítěte přirovnávají k návštěvě zubaře nebo praktického lékaře. Dle WHO je ročně předčasně ukončeno zhruba 46 milonů těhoteství. Skutečně tohle číslo musí být takhle veliké? Odkdy se člověk vlastně stává člověkem. Zrozením, početím? Je potrat skutečně vraždou? Některé matky se vymlouvají na finanční situaci, ale už nikdo nemyslí na ty páry kterým nepomůže ani IVF a které by s radostí vychovaly i to odložené dítě. Proč nechtěji darovat život. Zvláštní je když žena řekne mám ted dobrou práci, ted se to nehodí. Copak na takhle závážnou roli skutečně existuje vhodná doba?Na rodičovství se podle psychologů připravit nelze i když si myslíte že roli matky či otce zvládnete bez probému, dřívě či později se ve vaší mysli objeví myšlenka skutečně to zvládnu? Vychovat dítě? Pochybnosti vždycky budou at už velké nebo malé. Ve chvíli kdy uvidíme ty dvě čárky na těhotesnkém testu si musíme uvědomit, že zodpovídáme za život další osoby a naše sobectví musí jít zcela stranou. Musím tomu přizpůsobit celý svůj život. Počínaje stravou až po společenský život a to nemusí být pro všechny vždy jednoduché. Já své první dítě ''plánovala'' jestli se to tedy skutečně plánovat dá a nebo to záleží na nějaké vyšší moci ale i přesto, že člověk měl tenhle stav očekávat si uvědomuje jak složité to je. Každý jenom vidí to krásně kulatící se bříško, ale to že je Vám špatně, že trpíte pálením žáhy, bolestmi zad, otoky atd atd. za to vás už nikdo nepolituje. Skutečně je těhoteství nejkrásnějším obdobím v životě ženy? Nebo si jen prostě nahlas neumíme říct nic jiného a přiznat pravdu, že jsme už zažily i lepší chvilky než jsou neustále výkyvy nálad apod. Možná je už to tak zavedená fráze, že máme pocit že nás nic jiného při pomyšlení na své těhoteství ani nesmí napadnout. Setkala jsem se s pár ženami, které už měly starší děti a tvrdily, že pro ně bylo daleko jednodušší ty děti vychovat než je 9 měsícu nosit v bříšku. A jak jste na tom maminky byly vy? zvládly jste přiejtí této role bez problému nebo Vás doprovázely nepříjemne stavy, které Vás přinutily těhoteství ukončit?