Větší šíjové projasnění v 10tt

Jak jsem již psala v mých předešlých příbězích, o první miminko jsme přišli cca v 9tt. Druhé těhotenství bylo plné komplikací s porodem v 34+ 5tt. Syn je ale zdravý a vše nakonec proběhlo bez větších problémů.

Nyní čekáme druhé dítě, dnes jsem přesně 34+ 0tt a prozatím se cítím dobře. (Až na pálení žáhy, bolest zad a nemožnost obout si zimní boty :)) Vše ale nebylo vždy tak růžové.

17. června mi vyšel pozitivní těhotenský test. Začátkem července mi gynekolog těhotenství potvrdil, ale na další prohlídce 9+ 5tt jsem se dozvěděla, že mimi má za hlavičkou nějakou neobvyklou tekutinu a pro jistotu mne lékař poslal další den do Fakultní nemocnice v Hradci Králové, aby se na to podíval ještě jeden odborník. Pan doktor v HK mi potvrdil špatnou zprávu s tím, že na potrat je ještě brzy. Zná prý pár případů, kdy se šíjové projasnění samo vylepšilo. Následoval měsíc hrozivého čekání a 12. srpna jsem absolvovala prvotrimestrální screening. Vyšetření dopadlo dobře. Nosní kůstka přítomna, průtok krve v srdci v pořádku a šíjové projasnění? Hraniční, ale v normě. Pan doktor by prý po tomto vyšetření řekl, že je vše v pořádku, ale vzhledem k předchozí diagnóze doporučuje amniocentézu. Tu jsem absolvovala na konci srpna. Půl hodiny po odběru jsem byla propuštěna domů a do večera bylo vše OK. Večer a v noci mi ale ještě odtekla další voda, což potvrdil druhý den i můj gynokolog. Okamžitě mne odeslal do nemocnice, kde jsem byla nucena týden odpočívat a ležet. Plodové vody bylo totiž opravdu málo a miminko se téměř nemohlo hýbat. Voda prý nejspíše odtekla v místě vpichu odběru plodové vody. V nemocnici mi také odebírali krev, aby se v místě vpichu nevytvořil zánět. To se ale nepotvrdilo a po týdnu jsem byla, s příslibem šetření se, propuštěna domů. Doma jsme tedy vše přizpůsobili tomu, abych mohla nějakým způsobem fungovat s rok a půl starým synem a nemusela ho nikde přenášet apod. (tzn. že měl rázem místo postýlky velkou postel, ze které vyleze sám, jídelní židličku jsme přemístili na zem atd.) Den po odběru vody mi volali předběžné výsledky a vyloučili Downův syndrom. Po čtrnácti dnech jsem si volala o výsledky kompletní a ty vyšly také v pořádku! (Oba lékaři, kteří mne viděli okolo toho 10tt mi řekli, abychom si vážili tohoto zázraku, protože většinou je to naopak a nakonec doporučují dát miminko pryč.) Od této chvíle je mé těhotenství v pořádku, všechny vyšetření vychází dobře a já doufám, že jsme si vše vybrali na začátku a nyní dítě donosím do řádného termínu :) (Nyní ještě musím přečkat 14 dní a pak už se narodí mezi donošené) ;)

Touto cestou jsem chtěla hlavně říci, že člověk musí věřit, doufat a nevzdávat se. Přece jen naděje umírá poslední a třeba právě vy budete tím, komu se stane zázrak :)