Jak synek přijal dudlik a už ho zase plive

Synek poslední dobou dost plakal,což jsem přisuzovala růstu zubů a očkování. Pak jsem ale zjistila,že to,co jsem považovala za tužší kůži u konečníku,je něco jako abces. Druhý den jsem hned naklusala k dr. Ta mě uklidňovala,že to je asi jen tuk a poslala mě na dětskou chirurgii. Tam jsem volala a prý že mají plný kalendář a objednají mě za týden. To se mi nelíbilo,tak pak sestřičku napadlo,že jejich dr ten den slouží na chirurgické pohotovosti. Tak jsme tam jeli. Dostali jsme vynadáno,proč jdeme na pohotovost,když to není akutní. Ale dr byla v pohodě. Malej má prý abces a jestli mám sebou věci,že to je tak na tři dny hospitalizace. Docela ve mě hrklo. Tak prý ať přijdeme ráno a že malýho nesmím od půlnoci kojit,protože mu to musej rozriznout a vycistit v narkoze. To ve mě hrklo ještě víc. Hned jsem si představovala mrnouska s maskou na obličeji. Cestoz domu mě docházelo,že když je vzhůru,tak ho přeci kojim každou hodinu! Tak sem nám teda rychle sbalila,uspala děti (manžel byl jak na potvoru na sluzebce) a pak to začala vstrebavat. O půlnoci jsem malýho vzbudila,aby se teda naposledy najed. Nejdřív se na mě vždy jen usmál a zase hned usnul. Nakonec si teda dal,ale chlapec své poslední šance moc.nevyužil. To už jsem si ho dala do postele a vůbec nespala,protože mi bylo jasný,že musí spát co nejdyl,aby celou noc nebrecel hlady. Takže hned,jak se začal probouzet,hned jsem ho uspavala. Moc mi nepomahalo,že k nám brzo přišla dcerka. Nějak jsem se dočkala rána (5:30,v 6:30 jsme jeli). To jsem mu zkusila dát trochu čaje,ale nechtěl ho. Kupodivu se ani nedomahal mlíka a jen koukal,jak kmitam,abych na nic nezapomněla. V autě se na mě dokonce smál. V nemocnici jsem s ním pak 2 hodiny v náručí chodila,protože jinak by už brečel,začínal mít asi hroznej hlad. Pak mu dávali kanylu-když sestra viděla,jakou mám hrůzu z kanyly do hlavičky,dala mu jí na první dobrou do ruky (uff). Pak už byl asi zoufalej,protože si ode mě vzal dudlika,kterého jsem ani nevím proč pribalila a ještě mi hodinu spal v náručí (jo,už mě praskaly záda). Pak mi ho odvezli a prej z něj ještě na sále vyloudili úsměvy. Je to zákrok na pár minut,tak už ho zase vezli zpátky,hodně brečel a držel si ruku s tou kanylou. Pak jsem ho uhoupala v kočárku,dostal něco na bolest a spinakal. Opět jsem měla hrůzu z toho,aby se neprobudil,protože další asi 6 h jsem ho nesměla kojit. Tak jsem s ním jezdila 4h po chodbách. Jak jsem s ním nevrklala,tak se probouzel...Celou dobu usilovně dudal :). Ja už praskala ve švech (ze ja blbec nevzala odsavacku). Pak jsem mu konečně mohla dát trochu čaje,ten hltal jak divej. Postupně jsem mu dávala víc,až js ho.mohla nakojit,ale jen trochu,kdyby zvracel. To už fakt brečel,protože chtěl daleko viiic :D. Od té doby zase dudlik lítal velikým obloukem :D. Pak už se to vše lepsilo,jen byl malej nastvanej,že nemůže past koniky kvůli dlaze au že tu ruku nemůže dát do pusy. V noci spal krásně ve svém hnizdecku :). Druhej den mu vyndali kanylu a propustili nás :) (nečekaně rychle). Malej byl celou dobu neuvěřitelně statečnej,jako by věděl,že to musí podstoupit a zatnout zuby...nechápu,jak tak dlouho vydržel bez jídla...Bude se to hojit dlouuuho,měl tp hodně hluboký. Ránu musím stále rozsklebovat aa vyplachovat,aby se mu to nezanitilo a taky nezacelilo u začátku. Musí se to hodně větrat,používat látkové plenky (ta chemie to dráždí a zaparuje),omyvat pod tekoucí vodou. Ty abcesy prý můžou vzniknout z ranky,která se zaniti,z lokálního opruzeni nebo i genetická zátěž a prý se rádi vracej. Hodně tomu napomahaj chemický pliny a vlhceny ubrousky (že ja blbec si dala na léto pauzu s latkovkama). To je pro ty,co se nechápavě divaj na latkujici matky... Všechno zlé je pro něco dobré: vidím,že malej je fakt.statecnej, začala jsem znova latkovat,konečně jsem se naučila umyvat ho v umyvadle a dokonce jsem si uvědomila,že vím,kdy kaka,takže na kakani (a někdy curani) aplikuji bezplenkovku (za.coz jsem hrozně ráda,protože jinak by si stolici tlačil rovnou do té rány a kapsy). Za týden jsme prý byli čtvrtí....Tak snad to nikoho z vás taky nepotká...!