JAN HNÍZDIL: Místo dětí bývá nutné léčit rodiče

Malé děti bývají často nemocné. Obvykle se tvrdí, že je to proto, aby získaly imunitu. Lékař Jan Hnízdil zabývající se celostní medicínou má ale jiný názor. Tvrdí, že děti bývají nemocné hlavně proto, že nejsou zdravé vztahy rodině. Pokud vás to nenaštvalo, čtěte pozorně dál. 

 

Takže viníkem nemocí našich dětí může být třeba naše nervozita, smutek nebo hádky?    

Americký psycholog Howard Friedman zjistil, že se emoce přenášejí jako nákaza. Stačí, abyste pobývala dvě minuty v uzavřené místnosti s dominantním člověkem, který je depresivní, úzkostný, zlostný nebo negativistický, a jeho emoce ‚chytíte‘. Opačně to bohužel nefunguje. Příjemný, laskavý, ale méně dominantní člověk dominantního vzteklouna pozitivními emocemi nenakazí. V rodině bývá většinou matka ta vedoucí, dítě je podřízené. A pokud je vzteklá, podrážděná nebo vystresovaná, dítě to od ní chytí a začne stonat. Začíná to obvykle potížemi s imunitou nebo třeba bolestmi hlavy, mají toho totiž plnou hlavu. Maminka je nervózní, já ji mám rád, nevím, co s tím mám dělat… Dítě své problémy začne ztělesňovat. A nemusí se hned jednat o hádky mezi rodiči, stačí emoční napětí matky.  

 

Takže dobrá nálada rovná se dobrá imunita? 

Ano. A naopak. Jenže dnes lékaři nemají možnost vyzvídat, jestli nejsou v rodině nějaké problémy, hned začnou dítě léčit, třeba napíšou antibiotika, léky na podporu imunity. Jestliže ale dítě stůně dlouhodobě nebo opakovaně, je třeba pátrat po tom, co oslabuje jeho imunitu, co se děje doma, co trápí jeho duši. V takovém případě je třeba léčit nejen dítě, ale současně posílám na terapii rodiče. 

 

Jsou ochotní takovou teorii přijmout?

Doba se mění, lidé začínají chápat souvislosti. V poslední době jich stále více chodí s prosbou: naše dítě je nemocné, podívejte se proč, neděláme něco špatně? 

 

Kdy to vlastně začíná?

Neuropsycholožka Kathleen Taylor zjistila, že mozková centra odpovědná za odolnost vůči stresu se vyvíjejí už v nitroděložním období dítěte. Pokud je budoucí maminka v úzkosti, depresi, zkrátka duševní nepohodě, její stres se všemi možnými kanály, cévními, nervovými a hormonálními, přenáší na dítě. Narodí se pak člověk, který má sníženou odolnost vůči stresu. Je přecitlivělý, úzkostný, neklidný, hyperaktivní, trpí různými poruchami chování a koncentrace. Zároveň má sníženou imunitu, snadno onemocní, rodiče s ním začnou obíhat doktory a ti začnou  pátrat po nějaké objektivní příčině potíží, předepisovat léky. Klíč k pochopení je přitom v životních podmínkách těhotné matky.

 

Platí přímá úměra, že čím větší stres, tím vážnější potíže? 

Klasická medicína i pacienti  jsou přesvědčeni, že rakovina je útok zvenčí. Mluví se o ní jako o terorismu, buňky napadají tělo odněkud ze zálohy, útočí a  ničí. Ukazuje se ale, že tak to není. Lidské tělo totiž i za normálních podmínek čas od času vyprodukuje atypickou buňku. Pokud je imunitní systém v dobré kondici, izoluje ji a zlikviduje. Když je ale oslabený, buňka se začne množit, metastázovat, až člověka zahubí. Imunitní systém však neoslabuje jen stres, ale především životní prostředí. Nejde to svalit jen na rodiče: oni se hádají, a dítě má z toho leukémii, to opravdu ne. Rakovina je zrcadlo stavu a způsobu života naší společnosti. Jeden pacient mi před časem řekl, že rakovina je jako doporučený dopis s černým pruhem. Píše se tam: otrávil sis vzduch, teď ho dýcháš, otrávil sis vodu, teď ji piješ, jídlo máš plné jedů, otrávil sis mezilidské vztahy, teď v nich žiješ, tak už se proboha zastav, nebo tady končíš. Tahle nemoc nemá jen chemicko-medicínské řešení  – i když si ho velmi vážím –, má především řešení ekologické a mravní. 

 

Když se dítě narodí s takovou zátěží, má vůbec šanci se jí zbavit? 

Každý přichází na svět s určitou dispozicí nebo indispozicí, jde o to, do jakých podmínek a rodinných vztahů se narodí. Jestli budou pozitivní a dítě bude vedeno k odolnosti, samostatnosti a bude mít dostatek lásky, může vrozený handicap překonat a být zdravé. Změnou myšlení a chování je totiž podle nejnovějších výzkumů možné změnit nejen mozkové funkce, ale i strukturu mozku. Když má dítě nervózní matku, která po jeho narození stále dokola řeší nějaké problémy, začne stonat. 

 

Dnešní děti jsou samé kroužky, škola, sport, kultura… Jako bychom lásku měnili za společný program.

Děti studují prestižní školy, aby se dostaly na prestižnější gymnázia a nejprestižnější univerzity. A všichni jsou pak z toho nemocní. Nedávno ke mně přišla nádherná dvaadvacetiletá dívka, v bezvadné kondici, sportovkyně. Už dva roky trpí vleklými nevolnostmi, záchvaty zvracení, prodělala nespočet vyšetření, gastroskopii, odběry, ultrazvuk… Na nic se nepřišlo, dokonce byla hospitalizovaná, nic nepomohlo, jen když se vyzvrací, uleví se jí. 

 

Jak to dopadlo?

Přišli jsme na to, že ji stresují rodinné vztahy, despotický otec a úzkostná matka, v dětství nedostala lásku. Ona sama ji proto teď neumí dát ani přijímat. Žije v obrovském emočním napětí, které uvolňuje zvracením. Jak praví přísloví „nedokáže to strávit“.   

 

To je smutný případ.

Když se narodí člověk bez nohy, je na první pohled vidět, že nemůže chodit. Stejně tak se může narodit člověk s nevyvinutým charakterem a zůstane bezcitný, bez lásky. Ale není to vidět, jen cítit. Jiný příklad, sedmnáctiletá slečna má každých čtrnáct dní těžký epileptický záchvat, nepředcházel mu žádný úraz, vyšetření  mozku nic neukázala. Má otce, který ji velmi miluje a vychovává k obrazu svému, je to bývalý špičkový sportovec, nyní úspěšný podnikatel. Ve všem je lepší než dcera, neustále sráží její sebevědomí. Dcera ho má doslova plnou hlavu. A jakmile přetlak dosáhne kritické hodnoty, uvolní se formou epileptického záchvatu. Dokonce i její matce organizuje život tak, že říká, že z něj má migrénu. Když ke mně dceru a manželku objednával, začal jsem tušit, kde je problém. V něm. Bývá to skoro pravidlo. Ten, kdo někoho objednává, bývá hlavní příčinou potíží objednávaného. 

 

Když zjistíte, že jsou za vším rodiče, jak jim to řeknete, aby se neurazili?

Jde o to, aby se matka, už tak většinou vystresovaná, nezačala k tomu všemu ještě trýznit vinou, že dítě stůně z ní. Přesto je ale nutné, aby si to uvědomila. Poprosím ji, aby mě nechala s dítětem chvilku o samotě. Děti to mají v hlavě dokonale srovnané, jen zapíšu, co mi povědí. Třeba se zeptám, co by se u vás doma mělo stát, abys byl zdravý, a dítě řekne, chtěl bych, aby se naši nehádali, aby mě drželi za ruce, aby šli se mnou na výlet, povídali mi pohádky. Pak to dám přečíst mamince. 

 

Takže to, že je dítě zdravé, znamená, že je spokojené a nic ho netrápí?

A o čem jiném by to svědčilo? Zdravá rodina rovná se zdravé dítě. Klidná, spokojená, uvolněná matka rovná se zdravé dítě. Vztah matka–dítě bývá mnohem silnější než vztah dítě–otec. 

 

Mohou být někdy děti dominantnější než rodiče a taky je ovlivňovat?

Ano, může to fungovat i obráceně. Třeba já sám jsem zrovna v obtížné životní situaci. Nezvládal bych ji tak, jak zvládám, kdyby vedle mě nebyla má dcera Johanka. Je nesmírně pozitivní, citlivá, láskyplná, stejně jako má manželka. Přijdu domů, vezme mě do náručí, hladí mi hlavu, táto, to bude dobré… Přenáší na mě pozitivní emoce. Přitom sama si nedávno přivodila těžkou kožní infekci. Tak svědomitě se připravovala na přijímací zkoušky na výtvarnou školu, až z toho onemocněla. Emoce obrátila proti sobě. Říkali jsme, vždyť se nic nestane, když se nedostaneš, ale mohli jsme jen přihlížet. Vypovídá to o její povaze, veškerá naše láska, pochopení nestačily. A teď léčí ona mne. Mimochodem, na školu se dostala jako první. Takové děti uzdravují svět.     

 

Desatero lékaře Jana Hnízdila 

1. Nevěřte slepě lékařům. Naslouchejte signálům těla. Nemocí vám hlásí, že tímto způsobem už dál žít nemůžete.

 

2. Převezměte zodpovědnost za vlastní zdraví. Nespoléhejte na zázraky medicíny. Restart už se nemusí podařit. 

 

3. Žádná instituce vám klidné stáří nezajistí. Pečujte o své rodiče. Vychovávejte děti k tomu, aby pečovaly o vás.

 

4. Nespoléhejte na peníze. Udržujte dobré vztahy rodiny a přátel. Mějte rádi nejen sebe.

 

5. Zkuste žít alespoň jeden den bez elektrospotřebičů. Pokud nastane kolaps, budete připravení.

 

6. Neposlouchejte projevy politiků. Šíří zdraví nebezpečné negativní emoce. Když se objeví na televizní obrazovce, přepněte na přírodovědecký program.

 

7. Chraňte životní prostředí jako sami sebe.

 

8. Práce, která přináší uspokojení vám a prospěch co největšímu počtu lidí, je nejzdravější.

 

9. Zdravá strava sama o sobě nestačí. Neméně důležité je, kdy, jak a s kým si jídlo vychutnáte. Občasný půst vám jen prospěje.

 

10. Sportujte pro radost. Nehoňte se. Stejně se nedohoníte.

 

 

Rozhovor vyšel v Marianne Family 2014.