Život s AD(H)D

Vždycky jsem byla jiná,od malička jsem byla extrémně klidné dítě,dokázala jsem si hrát,že o mě mamka ani nevěděla.Prý jsem si ani neprošla obdobím vzdoru.Měla jsem jeden jediný koníček:kreslení.I když jsem byla u kamarádky,nebo ona u nás,kreslily jsme si spolu.Byla jsem takový samotář.Není divu,už ve škole jsem byla jiná.Špatně jsem se učila,když mi na nějakém předmětu hodně záleželo,učila jsem se ho dva dny,a tudíž na ostatní nebylo místo.Pro mě trojka byla super známka.

Asi ve druhé třídě to všechno začalo:Učitelka si mě náramně vychutnávala,chtěla mě poslat do zvláštní školy jen proto,že jsem byla drobná.Začala jsem mít problémy s učením,matematika mi vůbec nešla.Chodila jsem k psycholožce,diagnoza zněla:Dyskalkulie,nejspíš posttraumatická příčina.Pamatuji si živě,když jsme počítali příklady,já byla náramně hrdá na sebe,že jsem to zvládla,a co jsem asi tak dostala?Jo,jedničku,která byla přeškrtnutá,a vedle byla pětka s popiskem:oprava,opisovala.Byla jsem opravdu zklamaná.Nakonec mamka šla udělat pořádek do školy,a učitelku do konce roku vyhodili-prý si na ni stěžoval kde kdo.Do toho jsem začala trpět i tikovou poruchou,spolužáci se mi smáli,takže šikana pokračovala.Časem se to zlepšovalo,ještě jsem si prošla týráním od otčíma,později i od exmanžela.Dnes už mě nikdo nešikanuje,ani netýrá.

Donedávna jsem žila v domnění,že lehká mozková dysfunkce souvisí jen s poruchou učení,ale zjistila jsem,že je tam příznaků daleko více,že moje komplikovaná povaha souvisí s LMD.Ještě větší šok pro mě byl,když jsem zjistila,že jde o ADHD/ADD.Aha,takže proto mám problém se soustředěním a pozorností.Strašně jsem to obrečela,že jsem divná,že nejsem normální.Kdoví,co přesně mám já,byla jsem sice klidné dítě,ale uvnitř neklidné,stále jsem si pohrávala s rukama,nohama,vrtěla se.Jsem hodně impulsivní,možná tam mírná hyperaktivita je,nevím.I teď se mi s tím nežije zrovna nejlíp,kdoví,co se vyvine z mých dětí časem.Jestli to po mě zdědili,no dcera je dost po mě,co se týče zapadnutí do kolektivu,a spolupráce s učitelkami-téměř nulová.Uvidíme jak ve škole,ale já doufám,že to nebude tak zlé,a i se svou diagnozou se časem srovnám.