Mít doma cizince,žádný med

Přítel je ze Slovenska,ze začátku jsem to neřešila,byla jsem ráda,že miloval mého syna a i spolu nám to klapalo.Nastěhoval se ke mne do bytu,fungovali jsme do doby než jsem byla těhotná.To začal vyhledávat chyby jak na mne tak na synovi.A nakonec přišel s tím,že to dítě není jeho,no nevím,kde na to přišel,ale docela mne to dostalo.Vyhodila jsem ho ať se probere a počítala s tím,že zůstanem sami ,ale pán nakonec údajně dostal rozum a začal fungovat.Začal se na mimi těšit,koupil vše,co bylo potřeba ,koupil nové auto,byt...ale po porodu dcery se změnil jeho přístup k synovi,což jsem tedy nechtěla.Dcerka je jeho,já to chápu,ale já mám dvě děti a beru je stejně a on si miluje svojí holčičku a syn je na druhé koleji,snažim se mu vše vynahrazovat,ale dost to bolí.I proto si myslím,že syn se změnil,víc zlobí,nesoustředí se ,škola mu nic neříká,učit se nechce,mu něco řeknu a on že si to nepamatuje.

Nejvíc mne ,ale zklamala přítelova rodina,on má sestru a ta má dvě dcery a jeden víkend jezdí ke svým rodičům a druhý ke tchánovcům-taky by se mi líbilo,nestarat se o jídlo,relaxovat,mít postaráno o děti.Čekala jsem ,že když se narodila příteli dcerka jako jediné dítě ,které on má bude jeho rodina víc aktivní.Za celých 20 měsíců tu byli 1xkdyž byly křtiny,ja když jedeme na Slovensko musím sbalit děti,jídlo,protože z jejich jídla mme a dceři není dobře(ještě kojím),kočárek a další věci a celou noc jedeme.Oni jsou dva dospělí ,večer sednou na vlak a ráno tu jsou,ale pro ně je to dost velký problém.Jediné co dokážou poslat peníze na svátek,narozeniny,Vánoce...copak jednou dceři peníze vynahradí babičku a dědu?A jeho sestra s dětmi sem přece nepojede,protože to je moc daleko,ale neustále brečí,že její jediný bratr je tak daleko a kvůli nám už nejezdí domů tak často.No já mu v tom rozhodně nebráním a byla bych ,aby jezdil víc,ale je to jen na něm.Já si s jeho matkou nemám co říct,ona jde do práce z práce a sedí doma,kouří,pije kafe a kouká na tv.Já jsem jiná neustále někde s dětmi,akce,šiju,pletu,háčkuju na děti ,vyrábíme se synem spoustu věcí.Jediné co se bavilo se mnou bylo o mé svatbě s bývalým a o tom jak chce ,aby svého syna dovedla k oltáři a když jsem jí řekla,že dnes se žije na psí knížku byla jsem ta zlá,která jejímu ňuňánkovi nedopřeje ten pocit být v kostele.Jsem říkala,že když už svatba tak jen ve dvou a to jsem skončila.....prej zda by mi vadilo,kdyby můj syn měl svatbu beze mne a já že to je jeho život.No takže se radši na mne nikdy neptá,jen zda jejímu synáčkovi vařím,starám se o dceru a zda se její miláček má dobře.Už z tohoto důvodu tam prostě nehodlám jezdit,v jejich domě se necítím dobře,jako bych se tam dusila.Jeho matka mi je pořád za zadkem,taky když jsem kojila či přebalovala dcerku koukala zda to dělám dobře,tak jsem jí slušně řekla,že již mám jedno dítko za sebou a že je mi velmi nepříjemné,když mne kontroluje.Oni jsou úplně jiní,přetvářky,tajnosti a jakmile člověk řekne ,co si myslí je zle.Samozřejmě se mne nikdy přítel nezastal když se něco řešilo,maminka má přece pravdu,Hlavně nechodím do kostela,protože se dvěma dětma se to nedá,hlídání není a hlavně nejsem věřící.Jen doufám,že se to vše změní v můj a prospěch dětí.