Náš " čekací" kalendář

Není výtvarně nic extra ( domácí ruční papírová práce, ten papír není ruční a už vůbec né domácí :-D)  , podílely se na něm děti (stříhaly, lepily- všechny prsty stále na svých místech, lepidlo už nelepí- protože někdo ztratil vršek. Kdo asi? :-D), ale i manžel ( věšel čísla pomocí dřevěných kolíčků na prádelní šnůru a v duchu mě proklínal, já to slyšela :-D) Návod jsem do kreativní dílny ( nemohla jsem si vzponenout na název- už nejsem nejmladší) dávat nebudu. Bylo by to asi stejně  jako popisovat postup mazání másla na chleba ( máslo asi nebyl dobrý příklad, při jeho ceně :-D)

Korpus hotový ( vzpomněla jsem si na dort- normálně nic takového nejím, teď při cukrovce na mě " všude číhá"), obsah nakoupený ( i ČP nakonec vše dovezla -hurá, sláva, tři týdny nahánějte pošťáka a nakonec si objednejte večerní doručení, sice vám to přivezou dopoledne a zaplatíte 25 Kč, ale co už...:-D) vyrobený, stáhnutý z netu ( bez komentáře) .

Jelikož nevěřím na silnou vůli mých dětí ( byla jsem stejná, vždy jsem všechny čokolády z adventního kalendáře snědla první den) a pevnost stěny, tak každý den kalendář " doplňuji", dopředu nikdo nic nenajde ( já vím, jsem zlá). 

Co vlastně děti čeká ( a nemine :-D): každý den pohádka ( stáhnutá z netu) v obálce s aktuálním číslem ( každé dítě má svoji - o pranice nestojím). Dceru jsem " ošidila" a v obálce najde párkrát i slovo k přečtení - dohromady pak vznikne věta) A druhé " překvapení" je malý dárek ( lupa, baterka, kniha za 6 Kč, jojo, karty, kvarteto, kaleidoskop, náramky, korálky...) nebo vyrobená hra, skládanka, omalovánka....

Děti jsou zatím spokojené. Dnes byla v kalendáři stolní hra a hrálo se celé dopoledne ( zapojila se celá rodina, kromě kočky, která se koukala přes sklo a chtěla uloupit kostku ) 

Dveře stále nemáme, ale věřím, že se dočkáme a pan stolař pilně pracuje