Naše zasnoubení

Bylo to přesně před 6lety kdy jsme ráno vstali, chlap uvařil kafe a tak při snídani povídá: ´´Co kdyby jsem se vzali?´´ Já mu ještě s napůl slepenýma očima řekla: ´´Tak jo´´ a dál jsme to neřešili :-) Za týden měl volno a povídá: ´´Hele asi by to chtělo prstýnek ne? Tak někam zajedem a vybereš si´´ Tak jsme vyrazili do okresního města a sháněli prstýnek, no žádná sranda to nebyla, nikde neměli velikost na mě, co by se dal považovat za zásnubní, jen samé dětské. Obešli jsme celé město a až v posledním zapadlém zlatnictví jsme objevili přesně na mě a s krásným velkým kamenem :-) Nikde jsme to neříkali, zatím jsme si to nechali pro sebe. Za týden, když měl zase volno, jsme koupili kytku a víno a vyrazili 100km k mým rodičům na celý víkend. Chlap předal kytku mamce už ve dveřích a taťkovi víno při vítání a ty je jen netušili co se slaví :-) a pak povídáme, že teda jsme se rozhodli, že se vezmeme. Naši se prvně smáli, nemohli tomu uvěřit, tak jsme si dali po štamprličce a načli víno a debatovali tak o všem. No a pak taťka povídá: ´´No já ještě nevím jestli ti jí dám, to bys prvně musel splnit tři úkoly´´ :-D Jarda prvně nechápal pak se začal smát a povídá: ´´ splním cokoli, co by to tak jako mělo být?´´ a taťka: ´´ To si prvně musím rozmyslet´´ :-D No brali jsme se až další 3roky po zasnoubení a taťka ty úkoly ještě ani nevymyslel :-D :-D :-D