Trapné Vánoce

Tato vánoční příhoda se stala před pěti lety, ale stále ji mám v živé paměti. Nejde na ni nemyslet a když se blíží svátky vánoční a Štědrý den, předem mi už rudne obličej a připravuji si slova, kterými odrazím útok přátel a rodiny. Ano, mají ze mě srandu, protože dárek, jaký jsem přichystala před lety příteli, o kterým jsem si myslela, že bude nejkrásnější dárek, k smíchu pro ostatní byl. 
              Pamatuji si, že bylo dvacátého listopadu a já šla po městě a vybírala jsem vánoční dárky pro rodinu a kamarády. Vždy jsem známá tím, že vymyslím vždy něco krásného a originálního a proto ani ten rok jsem chtěla něco speciálního. Pro maminku jsem vybrala krásné kozačky na vysokém podpatku, protože vím, že se jí líbí, ale nikdy by si je nekoupila sama. Babičce a dědovi jsem pořídila opět hromadu losů a přála jsem si, aby aspoň na polovinu vyhráli. Jednou se stalo, že z výher se jim vrátily všechny utracené peníze za dárky. 
              Asi za dvě hodiny jsem měla skoro vše nakoupené,ale jen pro přítele jsem nic neměla. Tedy kromě klasických dárků, jako jsou trenky s ježíškem a teplé ponožky. Tento rok jsem chtěla něco opravdu netradičního, na co opravdu nezapomene. Na nějaký parfém či boty určitě za čas zapomene, je to přeci chlap. A tak jsem pomalu chodila kolem obchodů a užívala si sníh, který začal padat. A v tom mě to napadlo!
           Procházela jsem kolem nově otevřeného erotic butiku. Nikdy v životě by mě tam nenapadlo lézt, ale proč bych se nemohla aspoň podívat, když jsem neměla co dělat. A co víc, třeba mě tam něco cvrnkne do nosu. 
          „Dobrý den, slečno, co si budete přát“ ihned mě oslovila mladá dáma za pultem a já se rozhlížela kolem, kde jsem viděla  plno umělých i gumových přirození. Určitě si to dokážete představit. Různé tvary, velikosti, barvy, no jednoduše velice rozmanitá nabídka, až mi z toho přecházel zrak a já začala trochu rudnout. Kdo by taky nezačal, když mi slečna hned začala ukazovat, jak taková věc funguje, jak nejlépe ji použít a že i v páru se dá krásně využít. „Víte, já asi nic kupovat nebudu, nepotřebuju to...“ ohradila jsem se, ale slečna prodavačka se nedala. „Ále, to říká každá. Jen se nestyďte a vyzkoušejte si to.“ řekla a já na ní vyjeveně koukala. „Samozřejmě to nemyslím doslova, ale zkuzte si to vzít do rukou. Je to krásně hebký materiál a...“ ani to nestihla doříct a já se dala raději na odchod. Jenže to by nebyla vychytralá prodavačka, aby mi nevnukla báječný nápad. „Škoda, manžel či přítel by mohl mít skvělý vánoční dárek. Máme tu i krásné oblečky.“ řekla a já se zastavila. Nějaký erotický kosmýmek by přeci nebyl na škodu a nějaká změna by taky přeci nevadila a jak znám svého přítele, jistě by to ocenil. A tak jsem souhlasila a nechala si ukázat desítky sexy kostýmků. 
        Prodavačka mi jich ukázala tolik, že mi šla z toho hlava kolem a nevěděla jsem, jaký vlbec vybrat. Nakonec jsem dala na její radu a koupila jsem si nějaký červený kostýmek, ve kterém jsem měla vypadat jako ježíškova kamrádka. Moc se mi do koupě nechtělo, cena byla opravdu vysoká, ale řekla jsem si, že je to vlastně dárek a že se mi to určitě vyplatí. A nemýlila jsem se. Můj kostým, vánoční dárek, povyk opravdu udělal.
         Nastal štědrý den a já byla s přítelem domluvená, že v pět hodin se vrátí domů, že mám pro něj něco speciálního. V šest večer už měli přijít příbuzní  a tak sjem chtěla mít celou hodinku jen pro sebe a přítele. Byla jsem hodně nalíčená, načesaná a na sobě jsem měla ten krásný červený erotický kostýmek. Když jsem se koukla do zrcadla, výžně jsme se sama sobě líbila a proto jsem věřila, že příteli se budu líbit ještě víc. Bylo zrovna pět hodin, když jsem slyšela klíče v zámku. Konečně přítel se už vrátil a tak jsem se uvelebila v sedačce, hned kousek od vánočního stromku. Jakmile jsem ho spatřila, tak jsem vykřkla „Překvapeníííííííí..“ a vzápetí jsem slyšela mnohohlasně taky „Překvapeníííííí..!“ a následné ticho na obou stranách. Za přítelem se objevili jeho i mí rodiče, sourozenci a jejich partneři a kdo ví, kdo ještě. Jedinýmu psovi Benjimu, který je mé sestry, nic nepřišlo divného a tak mě přiběhl uvítat. Bránila jsem se, protože jsme se v mini kostýmku nechtěla ani hýbat, aby něco náhodou nevykouklo, jenže když trapas, tak pořádný. Vršek to samozřejmě nevydržel a kasal se nahoru. Mě nic jiného nezbylo, než jen křičet a potom brečet ostudou a zkaženým vánočním dnem. Ani nevíte, jak mě to mrzelo a jak mi bylo neskutečně trapně. Ostatní nevěděli, jestli se smát nebo odejít či být ticho a dělat, že nic nevidí. Naštěstí přítel se soucitně usmíval, dal na mě deku a já se pod ní celá zavrtala.
Pak jsem ale slyšela tlumený smích a tak jsem vykoukla. Moje sestra prostě neudržela smích a začala se smát. Asi mě chtěla potěšit a rozveselit a to se jí podařilo, protože jsme se začala smát taky. „To snad ne, ségra, to je trapas! Mě všichni viděli!“ Nevěděla jsem ani, co dál říkat a tak sjem dál radši mlčela. Potom, když jsem se oblékla, tak za mnou přicházel zbytek rodiny, ale to už jsem byla obléklá v teplákovce. Jenže před přítelovýma rodičema jsem měla stále rudou barvu v obličeji. Myslím, že takové překvapení určitě nečekal nikdo. 
A přítel? Dárek v podobě kostýmku jsme vyzkoušeli až druhý den.