Tři ženský doma po operaci :)

v podělí se nám v rodině něco přihodilo, že jsme z toho na začátku byli celí nesví, smutní, ale později vše jsme se tomu všichni smáli. 

Ten den ke mě šla babička na návštěvu a měla přijet jako vždy před devátou ráno, jenže se bohužel neukázala. Tak jsem jí volala, ale telefon nebrala. Bylo mi to divné, ale pak jsem si řekla, že se jí udělala nevolno a zůstala doma a usnula. 

Jenže za hodinu mi babička volala, že je v nemocnici. Vyděsila jsem se a ona mi řekla, že jí opět zlobilo srdíčko a zahučela do keře, kde ji našel jeden pán a ještě se jí ptal, něco v tom smyslu, jestli něco nepila. Potom zavolal záchranku a ta babičku odvezla. 

Když se to děda dozvěděl, byl nesvůj a říkal, jak to bude, když druhý den mají být u veterináře a kastrovat kočky, že sám tam nechce. 

Tak jsem se nabídla já, že s ním pojedu, kočičky miluju a pomůžu dědovi. 

Ještě onen pondělní večer volala babička, že druhý den jí budou dávat nějaký stroječek na srdce pod kůži, že má dost slabé srdíčko, ale že jí stroječek pomůže. Všichni jsem se báli, ale zároveň jsme si oddechli, že už bude babička v pořádku. A jak to úterý dopadlo? Úplně krásně a děda ještě s úsměvem řekl "Tak a už to mají všichni za sebou. A doma budu mít tři ženský po operaci. Co jsem komu udělal?" 

Samozřejmě, že jsme se všichni začali smát, protože jsme už viděli, jak se babička nechá dědou obskakovat :)