Právě teď

Okna a dveře dokořán,
kdy bylo to tak marně vzpomínám.
Kdo viděl osm tisíc talířů?

Můj křik se prázdnou chodbou nes.
K čemu je sál, když není ples?

Otevřem teď brány kejklířům.

Příjdou lidé opravdový,
to bude nezvyklá věc.

Ty změny dnešek změní v blázinec.

Je to tu právě teď tak krásné.
Samá hudba, světel zář.

Avšak právě dnes, jak hvězdám,
budou v tanci tváře plát.

Jsem vzrušená a bolí mě tady.
Asi shoří hlava má.

Vždyť svět mi právě teď jak švihák, ruku podává.

Dnes poprvé hezky v parádě,
šarmantně o zeď opřená,
se změním v krásku se vší noblesou.

Pak z ničeho nic mě osloví,
ten krasavec plavý ze snů mých.

Ať pralinky hned slepí pusu mou.

A tak se tomu zasmějeme,
prokecáme celý bál.

Život půjde jinak dál a dál.

Vím, že právě teď a navždy,
malá kouzla nadchnou nás.

Vím, že právě teď mi každý,
chce šeptat hledám právě vás.

Vím, že opravdu šíleně zní to,
hned lásky dar si přát.

Já, ale právě teď jsem šťástná,
smím srdci šanci dát.

Kdo přijde dnes má uvěřit,
že jsem dívkou jakou
jsem měla být.

Skrývej city, je to jen hra.
Jen chybný krok a hra by propadla.

Ale bude to jen dnes.

A bude to jen dnes.

Kdo čekání má snést?

Kdo to čekání má snést?

Stráže brány otevřte, ať zvou.

Ať zvou.
Je to právě teď ta chvíle

Kdo příjde dnes má uvěřit...

Kdy sny mé pravdou stanou se.

Že jsem dívkou jakou jsem měla být

Mám šanci s láskou měnit svět,
Skrývej...
s tou pravou láskou svou.

Jen skrývej city, všichni lžou.

A zítra už bude pozdě,
všechno stát se musí dnes.

Vždyť mě je právě teď tak sladce,
srdce právě teď mě k lásce
cestou svou má vést.