Arcimág a jeho sluha
Vložil(a):jitkamety,26. 2. 2016 13.17
Hluboko v dalekém lese byl na skále krásný zakletý zámek, v němž nežil nikdo jiný než jeden mág, který díky svým kouzlům nashromáždil nesmírné poklady a denně přinášel stále další a další bohatství. Tento mág měl sluhu, který neměl na práci nic jiného, než ve dne, kdy byl jeho pán na cestách, zamést podlahu a setřít prach z knih.
Zprvu Hanuš, který svému pánovi sloužil už šest let, nepřemýšlel nad tím, proč jeho pán ve dne pokaždé odchází, večer se vrací domů a po nocích studuje svoje knihy. Ale sedmého léta se v něm přece jen probudila zvědavost, rád by se toho více dozvěděl a probádal, odkud vlastně pochází bohatství jeho pána.
Od té chvíle, když zametl podlahy a setřel prach z knih, sednul si a v těch knihách četl. A když uplynul rok, celé to kouzelnické řemeslo se vyučil. Tak službu arcimágovi vypověděl a vrátil se domů.
„Radujte se!“ řekl Hanuš otci, matce i bratrovi, kterého měl: „Brzy budeme bohatí. Já se proměním v krásného koně a Ty mě, bratříčku, prodáš na jarmarku. Ale to Ti pravím, prodat mne musíš bez ohlávky, sic se nebudu moci proměnit zpět do své lidské podoby a vrátit se domů.“
Tak se také stalo, Hanuš se proměnil v koně, jeho bratr ho prodal, ohlávku si ale vzal zpět, a tak se brzy Hanuš vrátil ve své lidské podobě domů a tomu kupci zůstaly oči pro pláč. To trvalo už nějaký čas a nastřádali si takovým způsobem pěkných pár zlaťáků.
Tu se jednou událo, že když přišli na jarmark, objevil se tam cizí kupec, který nabídnul bratrovi čtyřnásobnou cenu, když mu toho koně prodá i s ohlávkou. Bratr dlouho nechtěl ani slyšet, ale nakonec se nechal přemluvit, neboť si pomyslel, že z toho jistě žádná škoda nevzejde.
Ale ten kupec nebyl nikdo jiný než arcimág, který svého sluhu poznal. Nasedl ihned na koně a jel s ním ke kováři, aby ho nechal okovat rozžhavenými podkovami. Když z koně seskočil a vstoupil do kovárny, aby tu práci kováři zadal, přišel zrovna ze školy kovářův synek, uviděl toho krásného koně, přišel k němu blíž a mlčky si ho prohlížel.
Tu kůň chlapce požádal, aby mu tu ohlávku sundal. Sotva to chlapec učinil, proměnil se kůň v ptáčka a rychle odletěl. Mág zrovna vyšel z kovárny a když viděl toho ptáčka, jak odlétá pryč, proměnil se v mžiku v jestřába a vydal se za ním. Ptáček letěl do města přímo ke královskému zámku, a protože bylo otevřeno okno princezniny komnaty, vletěl dovnitř. Tam se proměnil zpět v hezkého mládence, zavřel okno i dveře a řekl:
„Jestli mne chceš zachránit, proměním se v prsten, ten si navlékni na prst a za žádnou cenu ho nesundávej, ať na Tebe naléhají, jak chtějí.“
Princezně se Hanuš velmi líbil, tak mu slíbila, že tak učiní. Tak se proměnil v prsten a ona ho navlékla na prst a nikdy ho nesundávala.
Tu se událo, že její otec, pan král těžce onemocněl a žádný lékař mu nedokázal pomoci. Pak se však přece jen jeden našel, který pravil, že by mohl pomoci, pokud za to dostane prsten, který nosí na ruce královská dcera.
Aby svého otce zachránila, slíbila princezna ten prsten, avšak když jej měla mágovi podat, mrštila jím o podlahu a on se v mžiku proměnil ve vědro prosa. Ten lékař se však změnil v kohouta, který začal hladově zobat proso. Avšak jedno zrníčko zapadlo do skuliny a když si kohout myslel, že všechno proso už sezobal, tu se to poslední zrníčko prosa proměnilo v Hanuše s mečem v ruce a ten tomu kohoutovi rázem useknul hlavu.
To Vám bylo radosti, když si Hanuš z mágova zámku přivezl obrovský poklad, oženil se s princeznou, a když král zanedlouho zemřel, stal se Hanuš králem a nechal povolat na královský dvůr svého otce, matku i bratra a žili pak spolu spokojeně a šťastně ještě po dlouhý čas.
Máte i Vy oblíbenou pohádku, o kterou se chcete podělit? Přidejte ji.
Diskuze k této stránce (0 příspěvků)
Pro přidání příspěvku je nutné se přihlásit nebo zaregistrovat.
Zatím zde není žádný příspěvek.