Červená karkulka - veršovaná (Nauč mě mluvit - A.Šplíchal)

Na paloučku u doubku

má babička chaloupku.

Karkulka v červené čepičce

k svátku jde popřát babičce.

Jak košíček v ruce nese,

vlk již na ni číhá v lese:

"Pověz, co to máš v košíčku?"

"Samé dobroty pro babičku."

Vlk se olízne, nic neříká,

k chaloupce rychle utíká.

Ve světničce potom hned

hodnou babičku vlk sněd.

U zahrádky za chviličku

Karkulka volá na babičku.

Když pak vešla do dveří

žasne, diví se a nevěří.

Na posteli pod peřinou

vidí babičku zcela jinou.

Velké uši, zuby krokodýlí

a ty oči za obroučkou brýlí.

Jen začala odříkávat přání,

vlk ji spolkl bez meškání.

Okolo chaloupky myslivec šel,

spícího vlka oknem uviděl.

Vše pochopil, na nic nečekal,

tesákem mu břicho rozpáral.

To vám pak bylo děkování,

radosti, štěstí i hodování.

Myslive babičce k svátku

dal kůži z vlka na památku.

Autor: Antonín Šplíchal

Zdroj: Nauč mě mluvit