Dobrá žena

Nuzný chalupník se častokrát divíval, kterak obchodníci s obilím a jiným zbožím nic nedělají, a přece dobře tráví, pohodlný život vedou a dost peněz mají. Jednou přišel domů z hospody a pravil ženě: 
„Milá stařeno, já bych Ti přál vidět, co ti obchodníci mají za časy a jak lehké živobytí vedou; my pak při lopotě jsme pořád na mizině.“ 
Žena odpověděla: 
„Milý brachu! Kdo se na krejcaru narodil, zřídka k zlatému přijde; obchodníci mají peníze, lacino kupují a schovají obilí, až nastane drahota, pak draho prodávají.“ 
Muž řekl: 
„Víš co, já taky povedu obchod. Máme tu kravičku, s tou začnu.“ 
Muž vzal krávu a šel. Na cestě potkal bábu, ta vedla kozu. 
Chalupník na bábu volal: 
„Hej, babko, dejte mi tu kozu, já Vám dám tu krávu!“ 
Bába mu hned dala kozu a on jí dal krávu. Nyní vedl kozu dál. 
Pak potkal bábu, která nesla do města na trh kohouta. Volal na ni: 
„Hej, stará, dejte mi toho kohouta, já Vám dám kozu.“ 
Stařena mu dala kohouta a on jí dal kozu. 
Šel s kohoutem dál, a viděl sedět vedle cesty žebráka, který měl vedle sebe ležet čepici. 
Zavolal na něj: 
„Hej, žebráku, dej mi, co máš pod svou čepicí, a já Ti dám toho kohouta.“ 
Žebrák pozvedl čepici a nebylo pod ní nic. 
Domkář šel domů s prázdnou. Stavil se v hospodě, kde byli tři obchodníci; a hned se ho tázali, kde byl a má-li co na prodej. 
On jim pravil, že měl krávu, tu že dal za kozu, kozu pak že dal za kohouta a konečně kohouta za nic. 
Jeden kupec se dále tázal, co mu asi řekne jeho žena. 
On na to odpověděl: 
„No, má žena bude s tím jistě spokojena.“ 
„Vsaď se s námi o čtyři sta zlatých, že Tvá žena s tím nebude spokojena, to by byla jediná na světě, která by s tím byla spokojena.“ 
Domkář se vsadil a zůstal v té hospodě sedět; kupci poslali pro jeho ženu. Žena přišla hned. 
Kupec počal mluvit: 
„Váš muž daroval krávu.“ 
„Ó, dobře udělal, však ji nemáme čím krmit.“ 
„On dostal za ni kozu!“ 
„Ó, dobře udělal, však lidé říkají, že je kozí mléko zdravé.“ 
„On ji nemá, dal ji za kohouta!“ 
„Ó, dobře udělal, však nevíme nikdy, kdy máme vstávat, neboť nemáme hodiny.“ 
„On však kohouta nemá, dal ho za nic!“ 
„Ó, dobře udělal, neboť když jdu někam něco vypůjčit, lidé mi říkají, že mi nic nepůjčí; nyní budu mít nic doma.“ 
Kupci prohráli, domkář vzal peníze a šel s dobrou ženou domů. Dobře se mu obchod podařil.

Zdroj: www.abatar.cz