Dračí zoubky

Milé děti, dnes si budeme povídat o zoubcích. Znáte tu pohádku dračích zoubcích? Že ne? Tak pěkně poslouchejte.. Bylo nebylo, za devatero horami a devatero řekami, jedno království. A protože v tom království žila spousta draků, říkali mu Dračí království. Víte milé děti, jak vypadá takový drak? No, takový drak je hlavně strááášlivě veliký. Vysoký je asi jako dům, ocas má dlouhý jako autobus a „zoubky“ má velké jako obrovský balvan. A právě s těmi zoubky měl jeden dráček velké starosti, hlavně jeho pátá hlava. On to byl totiž pětihlavý drak. Umíte ukázat na prstech, kolik těch hlav drak měl? No, a každá z těch pěti hlav měla své oblíbené jídlo. První hlava měla ze všeho na světě nejraději princezny. Druhá hlava zase baštila obilné kaše. Třetí hlava ráda jedla melouny a čtvrtá hlava moc ráda chroupala zelí. No a páté hlavě nejvíce chutnaly bonbóny. Jenomže, čím víc těch bonbónů sežrala, tím více byla smutná, protože jí z těch všech bonbónků začaly pobolívat zoubky. Když jednou potkal náš dráček Pětihlaváček krásnou pětihlavou dračici Anežku. Ta se na něj usmála, ale dráček jen smutně zavzdychal. „Pročpak jsi tak smutný, dráčku Pětihlaváčku?“ zeptala se dračice Anežka. „Ále, také bych se chtěl tak pěkně smát jako ty, ale nemůžu. Mou pátou hlavu bolí zoubky. A bojím se, aby i ty zbylé hlavy nerozbolely zuby.“ odpověděl dráček. „Tak víš co, dráčku, podíváme se tomu všemu na zoubek!“ řekla Pětihlavička Anežka. „Jestlipak si čistíš své zoubky?“ „Co to je?“ zeptal se Pětihlaváček. „No, to si vytrhneš strom, vymácháš ho v rybníce, vyválíš ho v lučním kvítí, a pak si jím začneš drbat zuby.“ a vycenila na draka zuby. „Aha, a ukážeš mi, jak se ty zuby drbou?“ „To víš, že ano, ale musíš mi pomoct!“ A tak spolu letěli k rybníku, u něj vytrhli dva stromy, vymáchali je v rybníce a vyváleli v přilehlé kvetoucí louce. „A víš co, dráčku, můžeme si k tomu i zazpívat takovou písničku!“ Zvolala Anežka.„První hlava, druhá hlava, třetí hlava, čtvrtá hlava. Čistí zoubky nahoře, čistí i ty dole. Čistí zoubky vepředu, čistí i ty vzadu. Pátá hlava poctivě, čistí všechny zoubky své.“ „A jak často si ty zoubky čistíš?“ zeptal se dráček. „Každé ráno a každý večer, a také když spapám hodně sladkého.“ odpověděla dračice. „Jéje, Anežko, ale já si tu písničku asi napoprvé nezapamatuji a bez ní mi to čištění zoubků nějak moc nejde“ posmutněl Pětihlaváček. „Tak víš co? Budeme si ty zoubky čistit vždycky spolu, sejdeme se ráno a večer tady u toho rybníka. Domluveno?“ „Domluveno!“ zaradoval se dráček. A od té doby se každé ráno a každý večer dráček s dračicí scházeli u rybníka, odkud se do širého kraje linula jejich písnička: První hlava, druhá hlava, třetí hlava, čtvrtá hlava, Čistí zoubky nahoře, čistí i ty dole. Čistí zoubky vepředu, čistí i ty vzadu. Pátá hlava poctivě, čistí všechny zoubky své.