Hlásky a šidihlásky- O Terezce a Pavlíkovi- 5.příběh

Pavlík a Terezka měli velikou radost, přijela k nim na návštěvu paní Kateřina s Kateřinkou a s Václavem. To si pěkně pohrají!

Pavlík s Václavem hned běželi do zahrady na houpačku a Kateřinku zavedla Terezka do dětského pokoje, že jí ukáže nové korálky, a že si spolu budou navlékat. A moc pěkně si spolu hrály: jedna druhé podávaly korálky, které měly právě blíž u sebe, pomáhaly si, radily si, jaký korálek se kam hodí.

Když byly šňůrky plné, holčičky je svázaly, daly si korálky na krk a šly se ukázat maminkám. Maminky se jen usmívaly, korálky jim pochválily a poslaly je, aby se šly také proběhnout do zahrady. Terezce se ale nelíbilo, že by si měla vzít Kateřinka její korálky do zahrady. Maminka to poznala a vzala si vzala Terezku stranou:

„Terezko, mohla bys Kateřince ty korálky nechat. Dala si s nimi práci a jistě by ji potěšilo, kdyby si je mohla vzít domů. Kateřinka doma žádné korálky nemá a ty jich máš tolik, že to ani nepoznáš.“

A Terezka se opět měla rozhodnout:

**Jeden hlásek jí radil: „Terezko, pěkně se na Kateřinku usměj, řekni jí, ať si korálky nechá, bude z nich mít radost a ty se můžeš radovat spolu s ní.“

Ale ten druhý: „Proč bys jí měla korálky dávat? Jsou přece tvoje! A jestli Kateřinka doma korálky nemá, ať jí rodiče koupí. Přece nebudeš rozdávat!  Ať ti je vrátí raději hned, co kdyby je v zahradě ztratila? Co bys pak měla?“

**     Terezka nic neřekla, ale když paní Kateřina s dětmi odcházela a Kateřinka jí korálky vracela, jen se usmála a řekla Kateřince, že bude ráda, když si je nechá. Kateřinka měla velkou radost a hned to běžela povědět své mamince. Terezčina maminka to samozřejmě také slyšela a těšila se ze své holčičky 

Terezka pak stála ve dveřích vedle maminky a dlouho Kateřince mávala a měla radost, že ji mohla potěšit. A čistá radost, ta povznáší duši do nádherných zahrad, kde smí dušička načerpat mnoho zářivé síly. Radujme se z radosti druhých jako Terezka.

***    Terezka nechtěla ani slyšet, že by měla Kateřince korálky půjčit do zahrady... a dát domů? Ne! Ani za nic! A dokonce se začala vztekat. Maminka ji musela poslat do pokoje. Kateřinku houpali chlapci na houpačce a Terezka se na ně zamračeně dívala z okna. Nejvíc jí vadilo, že Kateřinka má její korálky, a že maminka Kateřince sama řekla, že si je má nechat.

Inu, lakota a závist, to jsou špatní rádcové a kdo je poslouchá, ten není nikdy spokojen. Ale takové hlásky šidihlásky my poslouchat nebudeme, že ne?

• korálky (pro menší děti): Dětí sedí nebo dřepí. Jeden chodí mezi nimi  a koho se dotkne, ten se ho chytne za ruku. Když se všechny korálky navléknou, mohou se opět vyvlékat – otočí se a ten, kdo byl první se první posadí..

Zdroj:http://cesta-zeny.webnode.sk/news/hlasky-a-sidihlasky-o-terezce-a-pavlikovi-5-pribeh1/