Jak Cipísek předběhl jelena

Manka škubala koroptev a Rumcajs křesal nehtem o nehet jiskry do klestí, aby koroptev bylo na čem upéct. Vtom se tam přižene jelen Juchelka. Je ze všech jelenů v lese Řáholci nejrychlejší. Parohy má malé, aby neuvázl ve větvích, ale kopýtka mu zvoní jako okovaná. Spustil rovnou na Cipíska: “Ty prý chceš předběhnout jelena. Tak tady jsem a jmenuju se Juchelka.” “Synku, to jsi kousl na křemínek,” povídá Cipískovi Rumcajs. Manka si smetla z klína koroptví pírka, a že se taky ráda podívá, jak si Cipísek poradí.

Vyšli před jeskyni, Juchelka si Cipíska znova prohlídl a pyšně povídá: “Dám ti kus napřed.” Cipísek odpověděl, že tu výhodu nechce, ale musí prý si prohlídnout cestu, kudy se poběží, aby neklopýtl. Posadil se na kraji lesa na pařízek a zadíval se přes pole k Jičínu. “Vybírej si jak vybírej, já stejně vyhraju,” povídá pyšně Juchelka. “Tak tedy poběžíme rovnou přes pole a přes zahrady do Jičína na rynk,” řekl Cipísek. “A kdo se tam první napije z kašny, ten vyhrál.” Jelen Juchelka kývl a strčil do Cipíska nosem. “Běž už, já mám času dost.” Cipísek se rozběhl, přeskočil mez a dál běží mezi žitem a pšenicí. Jen tu a tam se pohne klásek. Jelen Juchelka zatím pohodlně překusoval trávu a říkal si pyšně: “Ještě pořád mám času dost.”

Teprve když Cipísek upaloval kolem pole, kde rostlo zelí, rozběhl se Juchelka jeleními skoky, každý je za třicet Cipískových kroků. Dohonil Cipíska u toho zelného pole. Zralé hlávky jen voní a Juchelka Cipískovi povídá: “Na tebe mám vždycky času dost.” Pak odešel do pole a popásal se na zelí. Cipísek zatím upaloval dál, už je v jičínských zahradách. Vtom se mu přidá k boku Juchelka. “Tak vidíš, už tě mám zas.” Jenže na záhonu tam roste mrkvička, jelenovi až sládne pod jazykem. Juchelka znova na Cipíska: “Běž si. Na rynk je to ještě kus, však ty mi neutečeš.” A jelen Juchelka se přitočil k záhonu a hoduje na mrkvi. Cipísek zatím utíkal a už neměl daleko.

Juchelka nechal mrkev mrkví a rovnou za Cipískem. Ten proběhl věžovou bránou a je na rynku. Báby tam zrovna pořádají trh. Každá stojí u své nůše a prodává zelí nebo mrkvičku. Zacupalo to, od věžové brány se žene jelen a volá: “Mám tě, Cipísku! Ještě skok a napiju se z kašny!” Jenže sotva Juchelka vběhl na rynk, báby u nůší a ošatek vykřikly: “Jelen! Hr na něj, než nám schroustá všechno zelí i mrkev!” A shrnuly se na Juchelku. Čtyři ho popadly za parohy a osm nejsilnějších mu přidržuje kopýtka. To už Cipísek stál u kašny, nabral si do dlaně vody a napil se. A vyhrál. “Vidíš, Juchelko, přece jsi prohrál.” “Prohrál jsem,” povídá jelen. “A řekni bábám, ať mě pustí.” Když se Cipísek vrátil domů do jeskyně, byla koroptev zrovna pečená. Snědli ji, Cipísek olízl kostičku a povídá: “Tak, a teď zkusím povalit medvěda.”

Zdroj:http://pohadky-online.eu/cipisek/jak-cipisek-predbehl-jelena/