Jak jedni kvůli svatbě utekli

Za dávných časů, kdy v naší zemi ještě žili trollové, chystali na jednom statku svatbu dcery. Na dvoře měli černého býka, černou svini, černého psa, černého kohouta a černou kočku. V noci se sedlák se selkou se radili:
„Co dáme svatebčanům k jídlu?“ Sedlák řekl:
„Nejlépe toho černého býka, na tom je masa dost.“ Tohle tajné umlouvání ale slyšela černá kočka, která nelenila a utíkala za býkem:
„Dej si pozor! Chtějí Tě zabít na svatební hostinu!“ A pak býkovi poradila, aby utekl do jednoho statku v lese. Býk tam šel a prosil o přístřeší. Sedlák mu řekl:
„Pokud máš odvahu, můžeš se usadit v naší parádní světnici. Nám ji k ničemu, protože každou neděli tam chodí lesní troll.“
„Ohooo, já se nebojím!“ řekl býk a v parádní světnici se usadil.
Přišla další noc a sedlák se radil se selkou:
„Co dáme svatebčanům k jídlu, když býk někam zmizel?“ Sedlák řekl:
„Zabijeme tu černou svini.“ Kočka zase všechno slyšela, a tak běžela za sviní, aby jí to řekla:
„Dej si pozor! Chtějí Tě zabít na svatební hostinu!“ A pak jí poradila, aby také utekla na statek do lesa. Černá svině tam běžela a prosila o přístřeší. Sedlák řekl:
„Pokud máš odvahu, můžeš se usadit v naší parádní světnici. Nám je k ničemu, protože každou neděli tam chodí lesní troll.“
„Ohooo, já se nebojím!“ řekla svině a v parádní světnici se usadila.
Přišla třetí noc, býka ani svini už neměli, a tak se selka ptala:
„Co dáme svatebčanům k jídlu, když i svině někam zmizela?“ Sedlák řekl:
„Zabijeme toho černého psa, je velký jako ta svině a masa je na něm taky dost.“ Jen to kočka uslyšela, běžela za psem a řekla:
„Chtějí Tě zabít na svatební hostinu! Uteč na statek do lesa, už je tam býk i svině. Teď jsem brzy na řadě i já, neboť tihle dva upotřebí všechno, co se dá jíst!“ A pes utekl.
Přišla čtvrtá noc, už neměli ani býka, ani svini, ani psa, a tak se sedlák se selkou radili:
„Co je teď lepší, kohout nebo kočka?“ Nakonec se dohodli, že bude lepší zabít kohouta. Kočka nelenila a běžela za kohoutem:
„Buď teď zazpívej svoji poslední písničku nebo uteč do lesa, chtějí Tě zabít na svatební hostinu!“
„Můj ty bože!“ zvolal kohout a byl v mžiku pryč. Teď vzala nohy na ramena i kočka a utíkala za ním, jak nejrychleji mohla.
Všichni se sešli v té parádní světnici na lesním statku. Sedlák jim slíbil, že se o ně dobře postará, pokud se jim podaří vyhnat toho trolla nadobro ze světnice. Byla sobota večer, když se přišel na zvířata podívat a ptal se:
„Tak co, stále máte odvahu? Jinak byste měli vzít nohy na ramena, protože této noci přijde troll.“ Zvířata ale řekla:
„Jen ať přijde!“ Kočka vyskočila na pec a řekla:
„Toto je moje místo!“ Býk se postavil vedle dveří, svině se ukryla pod stůl, pes si sednul na lavici za stolem a kohout vyletěl na trám.
Když odbila půlnoc objevil se troll. Hned se hrnul k peci, aby si upekl maso. Když začala pečeně vonět, kočka neodolala a kousek si vzala.
„Neber mi to!“ řekl jí troll:
„Sic se Ti zle povede!“ Ale kočka si vzala ještě a troll ji chtěl tedy potrestat. Ale sotva se po ní ohnal, vyrazili na něj z pod stolu rozzuřená černá svině a z lavice běsnící černý pes. Překvapený troll se otočil a tu stál proti strašlivému černému býkovi a z trámu na něj křičel rozčepýřený černý kohout, že si pro něj přišel sám ďábel. Troll na nic nečekal a vyrazil ze dveří, před tím mu býk ještě uštědřil pěkný štulec. Další neděli se už troll neobjevil, a tak sedlák dostal zpět svoji parádní světnici a černá zvířata u něj zůstala, dokud nebylo po svatbě a mohla se zase vrátit domů.
Za několik let sedlák na lesním statku oral svoje pole, když tu se objevil onen troll a ptal se:
„Jsou u Tebe v parádní světnici ještě ta ďábelská zvířata?“ Sedlák odvětil:
„Inu, dneska je jich tam ještě víc! To víš, mnozí se narodili a žádný neumřel!“ A to bylo opravdu naposledy, co toho trolla viděl.“