Jak pošťákovi spadla hlava

Na Bítově žijí zvláštní pošťáci. Nevím, zda ještě i dnes pracují takoví mezi zaměstnanci tamější pošty, ale kdo ví. 
Dříve se pošta na Bítov vozila z Vranova. Pošťák jezdil na koni, dopisy v tašce a balíčky svázané do uzlíku. 
Jednou na podzim uviděla takového pošťáka stařenka, která pracovala venku na poli, poblíž vranovské cesty. Tomu místu se říká "Na beránce". Babička kopala brambory, chystala je totiž pro svého muže, který si pro ně měl večer přijet s trakařem. 
Bylo už sychravo a na kraj se snášela mlha, když v tom babička uslyšela dusot kopyt. Někdo se blížil po cestě na koni. Žena vzhlédla a vidí stát na cestě pošťáka. Bylo ale už pozdě a babičce bylo jasné, že zde přece už dnes jednou poštu roznášel! 
Zavolá tedy hlasitě na pošťáka: 
„Kde Tě tady čerti berou?“ A v té chvíli se stane něco hrozného: pošťákova hlava se skutálí na zem, jakoby ji někdo uťal mečem. Zároveň také celé zjevení zmizelo. 
Vždycky, když jdu na Bítovskou poštu, pozoruji nenápadně hlavy zdejších pracovníků, jak pevně 
drží na krku. Podobní pošťáci bývají v pověstech nesmrtelní ....