Jak Rumcajs s Cipískem zastřelili bez pistole draka

Když uzrály kolem Jičína kaštany, Rumcajs povídá: “Vykliď mi, Manko, vzadu v jeskyni sklípek. Půjdu střásat, aby bylo na zimu pro řáholeckou zvěř.” Cipísek vždycky nejdřív osahal, jestli jsou kaštany dost zralé, a pak Rumcajs zatřásl stromem. Co spadlo, posbírali a nosili domů. Pod patou se jim pořád kutálel nějaký kaštan. “Kdyby to nebylo pro hladovou zvěř, všecko bych to vymetla koštětem,” říkala Manka. Tou dobou se vracel forman Šejtroček od Liberce. Vezl tam náklad pluhů a kos a domů jel s prázdnou. Valach Žemlička jde mírně před vozem a Šejtroček už je spíš doma než na silnici. Myslí si: Na dvoře mám jímku, ale přeteče, sotva trochu sprchne. Mít tak trám, tu jímku bych zahradil. Kolesa ho zrovna nesla ke vsi Kbelnici, když vtom Šejtroček povídá už ne z myšlenek, ale z jistoty: “Sakrament, já si ten trám přivolal!”

On tam v příkopu opravdu leží trám. Pořádný a očouzený, jakoby z ohořelých krovů.  “Takový je nejlepší,” libuje si Šejtroček. “K přičmoudlému dřevu nemá voda moc.” Naložil trám na vůz a jede dál. Jen to mu bylo divné, že mírný valach Žemlička jako by si najednou čichl pepře. Frká, točí hlavou a táhne přes krok. “Asi to bude od much a od žízně,” povídá si Šejtroček. A protože sám měl žízeň taky, stavil se v hospodě U města Hamburku. Zastrčil bič do toulečku, kola založil špalkem a volá: “Natoč mi, hospodský, holbu.” Vůz s trámem nechal stát před hospodou a sám jde dovnitř.

Bylo rovné poledne, horko, a v ulicích ani na rynku není živáčka. Šejtroček poseděl na čtyři holby, aby mu nevrzala kola, zaplatil a rozloučil se. Vyjde před hospodu, a jako by ho přibil. Valach tam je, vůz taky, ale trám ani na voze, ani pod ním. A taky nikde na dohled. “Odkdy se u nás v Jičíně kradou staré trámy?” povídá Šejtroček a vykročil, aby se porozhlídl. Prošel věžovou bránou na rynk. Zrovna uprostřed rynku přešlapuje zlostně starosta Humpál a křičí, až z radnice vybíhají konšelé: “Kdo to sem dal, ať to hledí uklidit. Rynk je má pýcha a nenechám si ho znectít starým dřevem!” Konšelé jen vrtí hlavou a stranou si šeptají: “Kdo to sem mohl dát? Takový štamfál dřeva.” A už tam došel taky forman Šejtroček.

“To dřevo je moje, vezu ho až od Kbelnice,” povídá. “Ale kdo se s ním harcoval od hospody na rynk, to bych sám rád věděl.” “Je tvoje, tak se taky postarej, aby od něho bylo na rynku čisto,” rozhodl starosta a chce zpátky na radnici. Jenže vtom konšel Folprecht povídá: “To dřevo už neleží, kde bylo před chvílí!” Zeptali se, jestli ho slunce neuhodilo do hlavy, nebo jestli nepřebral vína. Ale za chvíli Folprecht zas povídá: “Ted se dřevo hnulo znova!” Viděli to všichni. A za chvilku uviděli víc. Z černého trámu se sesypal popel a oprýskal troud. Leží tu sedmihlavý drak. Hřbet má ještě ožehlý, jak se kdysi rozpálil ohněm nad dračí míru. Vtom drak začne všemi sedmi hlavami točit po starostovi a po konšelech. Přišlo na ně z toho trededé a utekli do podloubí. Jen starosta Humpál stačil ještě křiknout přes rameno: “To jsi nám, Šejtročku, posloužil po formansku. Přivézt draka do Jičína!”

Drak si Šejtročka nevšímal. Pořád jen doráží k radnici. A bujný už je, jde z něho žár a hned zas led. Křikl, jako když zahraje sedm rezavých píšťal: “Nejdřív si zajdu k Rumcajsovi, mám s ním dražší účet! A pak se vrátím zaplatit městu Jičínu drobnými!” To křikl a čichá, kudy k Řáholci. Šejtroček nečekal. Rovnou k hospodě a na vůz. Mlaskl na valacha a žene ho na volné oprati k lesu Řáholci. Mezi stromy bylo úzko, Šejtroček ale nezkřivil ani zákolníček. U jeskyně křikl: “Rumcajsi, jde na tě drak!” Rumcajs vyšel a povídá: “Od které strany?” “Od Jičína,” křikl Šejtroček. “A ty mi tu nekřič,” povídá zas Rumcajs. “Cipísek se zrovna budí a mohl by se křivě vylomit ze sna.”

Šejtroček už se rozhlížel, kde by se vedle Rumcajse drakovi postavil s bičem v ruce. Jenže Rumcajs povídá do třetice: “S bičem je v lese těsno. Zajeď s vozem na paseku a o draka už se postarám.” Ještě bylo slyšet, jak kola klopýtají o pařezy, a je tu drak. Sjel na bláně z povětří a horký je, až vadnou ratolesti. Rumcajs nabral dech a fouká si přes prsa, aby se ochladil. Drak rovnou křikl: “Tak jsem tu na vizitu!” “Jenže já nevím, čím tě u nás pohostíme,” povídá Rumcajs. “Já už si sousto vyberu!” a drak rozevřel všech sedm tlam a žene se po Rumcajsovi. Rumcajs vidí, jak se v sedmi chřtánech sbíhají jiskry na horký oheň. Ustoupil o krůček a povídá: “Nehrň se tolik. Vím pro tebe o lepší dobrotě.”

Dal znamení a Manka s Cipískem začali snášet ze sklípku kaštany. Manka nosí po nůších, Cipísek přidává po klobouku a Rumcajs to všecko sype drakovi do horkých chřtánů. A protože ty kaštany byly letošní a dobře vyzrálé, je v každém síly jako v patroně. Udělalo to v drakovi takovou šarvátku, že ve chvíli byl od kaštanů naveskrz prostřílený. Nenašel by se na něm ani takový kousek zdravé kůže, aby jí bylo na rukavičku. Když to vyřídil s drakem, povídá Rumcajs Cipískovi: “Dojdi na paseku za Šejtročkem. Ať jede do Jičína se vzkázáním, že draka už nemusejí čekat.”

Zdroj:http://pohadky-online.eu/cipisek/jak-rumcajs-s-cipiskem-zastrelili-bez-pistole-draka/