Klíďo píďo

Na břehu řeky seděl indiánský chlapec a chytal ryby. Starému muži, kráčejícímu zvolna kolem řeky, se malý indián okamžitě zalíbil. Ten muž byl bohatý továrník, který tu byl na letním bytě. Mohl si dopřát všechno, nač si vzpomněl, ale všechen čas věnoval vydělávání peněz, a tak se ani neoženil. Při pohledu na chlapce ho napadlo, že by nebylo špatné mít syna. Prošel kolem malého indiána první den, druhý den, a třetího dne chlapce oslovil.

„Mladý muži,“ řekl mu, „chceš být mým synem? Jsem bohatý, ale nemám žádné děti. Odjedeme do Chicaga a já si tě vezmu za vlastního.“

Továrník očekával projev díků, ale chlapec se nedůvěřivě ošívá:

„A co v tom Chicagu budu dělat, pane?“

„Co bys dělal? Budeš chodit do školy.“

„Do jaké školy?“

„Nejdřív do obecné a potom na vyšší školu.“

„A co budu dělat, až ty školy vychodím?“

„Pak tě dám zaučit ve své továrně. Začneš pracovat jako obyčejný dělník, a jestli obstojíš, budeš mistr. Když se ukáže, že jsi schopný organizátor, nastoupíš do kanceláře jako zástupce ředitele. A za pár let pilné práce se vypracuješ na ředitele továrny.“

„A k čemu mi to bude dobré?“ ptá se malý indián.

„Jak k čemu? Budeš vážený a vlivný člověk. Až umřu, zdědíš továrnu, vilu, pozemky a hromadu zlata.“

„A co s tím vším budu dělat?“

„Co asi? Budeš boháč,“ trpělivě vysvětluje továrník. „Budeš svým pánem a budeš si dělat, co budeš chtít. Můžeš podnikat, můžeš cestovat po světě, můžeš se dát na politiku a stát se guvernérem, nebo dokonce prezidentem.“

„Ale já nechci podnikat, ani cestovat po světě – a být prezidentem už vůbec ne!“

„Když nebudeš chtít nic dělat, všecko prodáš, peníze uložíš v bance a pak si klíďo píďo sedneš někde u řeky a budeš chytat ryby!“

„Ale vždyť já chytám ryby už teď,“ zasmál se chlapec. „Klíďo píďo. Tak proč bych měl s vámi jezdit do Chicaga?“

Autor:Jiří Žáček

Zdroj:http://www.jirizacek.cz/ukazky-tvorba-pro-deti.html