Kmotr

Jeden chudý muž měl tolik dětí, že už mu byl celý svět za kmotra, a tak když se narodilo další, už nebyl nikdo, koho by mohl poprosit o kmotrovství. Nevěděl, co by si měl počít, a tak si celý smutný lehnul a usnul. Tu se mu zdálo, že má jít před městskou bránu a prvního, koho potká, poprosit, aby mu šel za kmotra. Když se probudil, rozhodl se ten sen poslechnout, šel ven před město a toho prvního, kterého potkal, poprosil za kmotra. Ten cizinec mu daroval krásnou, malou, modrou lahvičku s vodou a řekl:
„To je kouzelná voda, kterou můžeš léčit nemocné, jen se musíš dívat, kde zrovna stojí Smrt. Stojí-li u hlavy, tak dej nemocnému pár kapek a on se uzdraví, ale stojí-li Smrt u nohou nemocného, pak je všechna námaha zbytečná, musí zemřít.“ Tak od toho času uměl chudák říci, zda se nemocný zachrání nebo ne a díky tomu svému umění se proslavil a vydělal si hodně peněz. Jednou byl zavolán k dítěti krále, a když vešel, uviděl Smrt stát u hlavy a uzdravil ho tou vodou, a tak tomu bylo i podruhé, ale potřetí stála Smrt u jeho nohou a dítě muselo zemřít.
Jednoho dne se muž rozhodl, že navštíví kmotra, aby mu vyprávěl, jak se mu s tou vodou daří. Když přišel do kmotrova domu, byla to velmi prapodivná domácnost. Stoupal po schodišti a na prvním odpočívadle se haštěřily lopaty a košťata, mrskaly se a švihaly navzájem. Zeptal se jich:
„Kde najdu kmotra?“ Košťata odvětila:
„O patro výš!“ Když vystoupil po druhém schodišti, našel tam ležet množství mrtvých prstů. Tak se jich zeptal:
„Kde najdu kmotra?“ Jeden z prstů odvětil:
„O patro výš!“ Ve třetím patře ležela hromada lebek, které ho také odkázaly o patro výš. Ve čtvrtém patře uviděl ryby nad ohněm, které se škvařily na pánvi a samy sebe opékaly. Ryby ho také poslaly o patro výš. A když vystoupal páté schodiště, tak přišel ke dveřím a klíčovou dírkou se kouknul dovnitř a tam uviděl kmotra, který měl na hlavě pár dlouhých rohů.
Když muž otevřel dveře a vešel dovnitř, lehnul si kmotr rychle do postele a přikryl se. Muž se zeptal:
„Kmotře, co to jen máte za podivnou domácnost? Když jsem přišel na první schodiště, vadily se tam lopaty a košťata a bily se navzájem.“
„Jak jste hloupý,“ řekl kmotr „to byl jen pacholek s děvečkou a jen si spolu povídali.“
„Ale na druhém schodišti jsem uviděl ležet mrtvé prsty.“ pokračoval muž.
„Vy jste ale pošetilý, to byly přeci hadí mordy.“
„Na třetím schodišti ležela hromada lebek.“
„Hloupý muži, to byly přece hlávky zelí.“
„Na čtvrtém schodišti jsem viděl ryby na pánvích, které se samy opékaly.“ Jak to vyslovil, ty ryby sem přichvátaly a samy sebe nesly na zlatých talířích. „A když jsem přišel na páté schodiště, podíval jsem se dovnitř klíčovou dírkou a viděl jsem, že máte dlouhé rohy.“
„Ach, to není pravda!“
Ale muž toho měl už dost, vzal nohy na ramena a utíkal pryč, neboť kdoví, jak by s ním byl ten rohatec naložil.