Koblížek: Nový kamarád

Koblížek byl už dlouho vzhůru. Zrovna přemýšlel, co připraví na odpoledne pro své kamarády. Pozval je, aby si společně zahráli hry a aby zakončili nějak hezky prázdniny. Počasí se začínalo zlepšovat a mráčky, které ještě před chvílí zakrývaly oblohu, začaly ustupovat.

"Ťuk, ťuk, ťuk,"- ozvalo se ode dveří. "Ahoj, Koblížku, chci jen vědět, v kolik sem přijdou ostatní?" zeptal se Vendelín. "Pozval jsem je na čtvrtou hodinu, ale jestli chceš, tak přijď dřív a pomůžeš mi připravit něco na zub," navrhl mu Koblížek. "Dobře, přijdu teda už ve tři. Pomůžu ti moc rád. Tak ahoj."

Koblížek si vzal k obědu jen jablíčko, aby se nemusel zdžovat vařením a mohl se připravit na odpoledne. Chtěl ještě dodělat hru, kterou si pro kamarády vymyslel. Hraje se smalými kamínky, které se z dálky hází do nakresleného kruhu. Kdo má všechny své kamínky v kruhu jako první - vyhrává. "Ale jak mám tu hru pojmenovat? Kamínky je moc jednoduché a bez nápadu. Tak třeba KAMKO. KAM jako kamínky a KO jako Koblížkovi," napadlo Koblížek a měl z toho radost, že to tak hezky vymyslel.Teď už zbývalo nakreslit před domečkěm kruh a dojít k potůčku nasbírat kamínky.

"La, la, la, la," zpíval si náš kmarád, aby mu cesta hezčeji utekla. Byl u vody za chviličku. Začal sbírat oblázky a v tom si všiml, že kousek od něho sedí někdo na kraji potůčku a pláče. "Co se ti stalo, že jsi tak smutný?" zeptal se starostlivě. "Ale, musel jsem odejít ze svého domečku a teď nevím, kam mám jít," "Tak můžeš bydlet u nás, máme tam místa dost. Bydlí tam se mnou i Johanka. Já jsem Koblížek, jak se jmenuješ ty?" "Flíček. Jsi moc hodný, budu moc rád, když u vás budu smět bydlet." Oba společně dosbírali kamínky na odpoledne a šli k domečku. Cestou si povídali o tom, jak se přistěhoval Koblížek a Flíček byl moc rád, že našel nového kamarády.

Kolem čtvrté přišla Vendulka, Johanka, Lubíček a Vendelín. Ten to dřív nestihl, protože doma usnul v křesílku a vzbudil se před chviličkou.

"Ahoj všichni, pojďte dál. Mám pro vás novou hru KAMKO, ale nejdříve si dáme něco dobrého a pak půjdeme hrát. Ale teď bych vám chtěl představit nového kamaráda Flíčka." Všichni se s ním zkamarádili a za chvilku měli pocit, že Flíčka znají odjakživa.

Po svačince už byli všichni venku a hráli Koblížkovu novou hru. Moc se jim líbila. Čas jim utíkal, protože se hezky bavili. Dokonce úplně zapomněli, že se chtěli domluvit, jak zakončit prázdniny. Ale vždyť je vlastně také hezky zakončili - přece hraním hry mezi svými kamarády. Tak dobrou noc