Koblížek veršovaně

V jedné malé chaloupce na okraji lesíčka,
žili spolu spokojeně,dědeček a babička.
Seděli a povídali, na vše dobré vzpomínali.

„Babičko, mám velký hlad, koblížky mám tuze rád.“
Babička jde do komůrky, smutná přijde nazpátek.
„Nemáme již žádnou mouku, z čeho upéct koblížek?“
„Zkus babičko,“ radí děda, „vymést metlou truhličku„,
a tak znovu do komůrky pošle milou babičku.
Babička mouku vymetla a koblížek upekla.
Cukrem ho posypala a na okno vychladit dala.

Jak si ten koblížek na okénku seděl sám,
napadl ho skvělý plán:
„Na cestu do světa se dám!“
Co vymyslel to udělal, seskočil a na cestu se dal.
Skotačil a poskakoval, vesele si prozpěvoval:
„Já koblížek, koblížek na másle smažený,
na okénku chlazený, já od babičky utekl,
já od dědečka utekl.“

Na pasece potkal ušatého zajíčka.

„Kam běžíš koblížku, počkej malou chvilku.
Já Tě stejně dohoním a pak si Tě s chutí sním.“

„I nesníš, poslouchej, jak umím zpívat:

Já koblížek, koblížek na másle smažený,
na okénku chlazený, já od babičky a dědečka utekl
a Tobě, zajíčku, také uteču.“

Na okraji lesa potkal šedého vlka.
„Kam běžíš koblížku, počkej malou chvilku.
Já Tě stejně dohoním a pak si Tě s chutí sním.“

„I nesníš, poslouchej, jak umím zpívat:

Já koblížek, koblížek na másle smažený,
na okénku chlazený, já od babičky, dědečka
a zajíčka jsem utekl a Tobě, vlku, také uteču.“

Kutálí se koblížek lesem a potká medvěda.
Ten snědl by koblížek hned,
bude sladký jako med.

Koblížek na medvěda se podívá a hned písničku zazpívá:

„Já koblížek, koblížek na másle smažený,
na okénku chlazený, já od babičky a dědečka jsem utekl,
zajíčka a vlka jsem vypekl a Tobě, medvěde, také uteču.“

Liška, jedna chytračka, doběhla však panáčka.
„Koblížku, jsem už stará a hluchá,
vyskoč na parízek a zazpívej mi do ucha.“

„Já koblížek, koblížek na másle smažený,
na okénku chlazený, já od babičky a dědečka jsem utekl,
zajíčka, vlka, medvěda jsem vypekl a Tobě, liško, také ..... .“

Liška hlavou pohodí a kobližka s chutí sní.

V chaloupce je pozdvižení,
kam ztratil se koblížek,
že na okénku není?

Byl zvědavý a pyšný, že do světa se podívá,
neznal jaké nebezpečí ve světě se ukrývá.

Dědeček koblížky má tuze rád,
do mlýna pro mouku musí pospíchat.
Když se zpět vrátil, babička milá,
mísu koblížků usmažila.

A tak zas v malé chaloupce na okraji lesíčka,
žijí spolu spokojeně dědeček a babička.