Král Matyáš a chytré děvče

Za horami a dolinami bylo nebylo......Před dávnými časy žil jeden mlynář se svojí šikovnou a chytrou dcerou. Hodně se o ní mluvilo, protože byla opravdu velmi chytrá. Zvěst o chytré dívce se donesla až k uším samotného krále. Chtěl ji za každou cenu poznat, neboť na ni byl nesmírně zvědav: 
„Doveďte mi tu dívku, chci ji vyzkoušet. Uvidíme, zda je skutečně tak chytrá, jak se vypráví.“ Příštího dne přijela mlynářova dcera do královského zámku ke králi Matyášovi. Ten hned začal zkoušku. 
„Nu chytrá mlynářská dcerko! Jsi-li skutečně tak chytrá, jak se říká, určitě budeš umět sepříst mé stoleté konopí z půdy v hedvábnou přízi.“ Po krátké chvilce dostal zvědavý král od dívky takovou odpověď: 
„Máme doma stoletý plot. Když z něho vyřežete zlaté vřeteno, upředu s ním zlatou nit.“ 
Král byl s odpovědí nad míru spokojen, přesto chtěl ale dívku zkoušet dále. 
„Mám velmi pěkný džbán na víno, ale je děravý. Mohla bys ho spravit?“
„Samozřejmě, musíte džbán obrátit nalevo, abych ho mohla začít opravovat. Vždyť zprava se nedá spravovat,“ odpovědělo děvče. 
Tato odpověď se králi líbila ještě více. Ale přesto chtěl děvče zkoušet ještě dále. 
Teď musíš složit ještě poslední zkoušku. Musíš ke mně přijít, a přece nepřijít, musíš mě obdarovat, a přece neobdarovat.“ 
Za malou chvíli vyběhla dívka na nádvoří a chytila holuba, vložila ho mezi dvě řešeta a vrátila se ke králi. 
Dívka se před králem uklonila, tím ho pozdravila, ačkoliv pozdrav nevyslovila, dala králi ta dvě síta, když je král vzal do rukou, holub využil mezery mezi řešety, zatřepetal křídly a ulétl. Tak dala dívka králi dar, a přesto král žádný dar nedostal. 
Z chudé mlynářské dcery se stala králova rádkyně. Král byl sám totiž také moudrý muž a věděl, že moudré rady mohou jeho zemi prospět . Tak tomu bylo, a byla to pravda .....