Kterak byl na Košťálově nalezen poklad

I.
Slyšel člověk jeden, že na Košťálově skryt je poklad a že jen na Květnou neděli je možno k němu se dostati.
Vypravil se tedy na vrch a vskutku ; v boku vrchu byla rozsedlina a v ní hromada peněz. Hlídal ji však pes s ohnivýma očima. Obořil se naň člověk a pes utekl. Vzal si z peněz, co se mu do kapes vešlo a utíkal domů. Doma vytahoval však z kapes jen staré hliněné střepy. Druhý den ráno našli jej mrtvého na lůžku.

II.
Je tomu jistě nejméně sto let, co starý muž jeden časně z rána vyšel si na Košťálov.
Když přišel až k starému hradu, slyšel stále za sebou hlas:
"Neohlížej se, neohlížej se."
Neotáčel se tedy a šel stále dále až přišel ke zdi. V ní byla dvířka otevřena a za nimi hromada zlata. Rychle naplnil si zlatem kapsy a běžel domů. Zvědavost mu nedala a rád by byl věděl, kdo to volal. V půli cesty se obrátil a viděl, jak velký černý pes za ním běží.
Když přišel domů a chtěl se zlatem pochlubiti, měl jen skleněné střípky v kapse.
Neměl se obraceti.