Lvy a plachetnice: 12. Slon

S našimi přáteli v Africe se zatím děly věci! 
Jak se mister Brown blížil se zajatci ke břehu, kouká a vidí ..... loď pluje přímo na skaliska. 
Chce se vyhnout, ale nejde to. Loď si dělá, co chce. Neposlouchá ho. Příliš dlouho seděl v sudu a všechno zapomněl. 
Námořník Parníček vykřikl: 
„Co to vyvádíš, ty kryso suchozemská?!“ 
A už loď v plném letu řach! na skaliska. 
Rozbila se a šla ke dnu. 
Vlny popadly trosečníky, zavířily kolem nich, zatočily jimi a vyplivly je na břeh. 
Čtyři lidé svázaní provazy leží na písku, pátý ..... mister Brown ..... sedí vedle nich a vylévá si vodu z helmy. Když vytekla poslední kapka, usušil na slunci svůj bič a povídá: 
„Tak Vy tu zatím pěkně ležte, já se porozhlédnu, kde tu jsou nějaké kolonie. Kde bych Vás mohl prodat do otroctví. A taky musím najít něco, na čem bych Vás tam dovezl. Protože kdybyste šli pěšky, to byste utekli, co?!“ 
„Utekli ..... “ povídá Parníček.
A tak šel. Jde a jde, kouká a vidí, že Afriku nepoznává. Kde byly dřív jen prašné cesty, táhnou se teď asfaltky, sviští auta. Kde se dřív na polích oháněli nazí lidé motykami, pracují dnes traktory, popásají se buvoli. Kde dřív stály jen chatrče se střechami z palmového listí, tyčí se dnes město: zděné domy, na ulicích semafory. A ještě něco: dřív se potulovala podél cest spousta slonů. Teď ani jeden. 
Ale tu jeden zničehonic přichází.

Kolonizátora to potěšilo. 
„Very good,“ povídá. „Stůj!“ 
Slon se zastavil. 
„Půjdeš se mnou,“ povídá mister Brown. „Na břehu oceánu mám čtyři lidi. Leží tam svázaní provazem. Marš!“ 
A zapráskal bičem. 
Podivný člověk, pomyslel si slon. O jakých to mluví lidech? 
V tom mister Brown švihl slona bičem přes nohu. 
Takty takhle, povídá si slon. Chytil kolonizátora chobotem a posadil ho na vršek palmy. 
Půjdu na břeh oceánu, pomyslel si slon. Podívám se, co se tam stalo. 
Došel na břeh oceánu a tam na rozpáleném písku spatřil čtyři lidi svázané provazem. 
Rozmotal jim provazy. 
„Ach jo,“ povídá Parníček. „Divže jsme neumřeli. Taková výheň. Ještě půl minuty a usmažilo by nás to. Taktak ..... Jenže my máme spoustu práce. Kdo nás může dovést k nejbližší škole?“ 
Tu je slon pobídl chobotem, prý: Pojďte za mnou ..... 
Ale to už je zase jiná pohádka.